Dvacet tisíc Čechů okradli na sítích za pouhé tři měsíce o 350 milionů korun. Lze podvodům zabránit?

Ne že by si lídři sociálních sítí mohli stěžovat, že svět se o ně nezajímá. Tradičně jsou terčem všeobecné kritiky kvůli šíření dezinformací, polarizaci společnosti nebo rizika ztráty psychického zdraví. Jeden negativní aspekt jejich pohádkového byznysu však zůstával dlouho v zákrytu. Finanční podvody. Hlavní roli hraje Facebook, který se za svou dvacetiletou existenci postupně stal doslova rájem podfukářů, již mají v rukávu tisíc a jeden způsob, jak dostat z naivnějších uživatelů sítě peníze.

A největší sociální síť na světě jim v tom „asistuje“ tím, jak je nastavena: umožňuje totiž precizní zacílení reklamy, a naopak neumožňuje snadno ji rozeznat od všemi oblíbeného obsahu. Ještě nikdy v historii lidstva zřejmě nebylo pro padouchy všeho druhu tak jednoduché se dostat ke zranitelným lidem a obrat je o úspory nebo je rovnou namočit do praní špinavých peněz.

Dříve se na dráhu „internetového zloducha“ mohli vydat prakticky pouze technicky velmi zdatní solitéři. To je minulost – byznys se profesionalizoval a funguje v dobře organizovaných firmách, které mají regulérní sídla a od klasických podniků je navenek odlišují možná jen nelichotivé nápisy na adresu policie na bílé korporátní tabuli.  

Jejich škála je široká. Romantické podvody, kdy falešní doktoři v Jemenu mámí z osamělých žen celoživotní úspory. Příslib pohádkového zbohatnutí zaštítěný osobnostmi typu prezident země nebo nejbohatší členové místní byznys elity. Vylákání osobních údajů pod záminkou platby za bazarové zboží a jejich následné zneužití třeba za účelem čerpání půjčky. A další a další podoby podvodů, které jen za první tři měsíce letošního roku obraly minimálně 20 tisíc Čechů o zhruba 350 milionů korun, což je o 20 procent více než v loňském roce.

Globální trend je v podstatě podobný a ve skutečnosti o drtivé většině incidentů nemáme žádný přehled. Nejmocnější technologické firmy nikdo zatím není schopen donutit, aby svým klientům poskytly lepší ochranu – odvrácenou stranou je omezení extrémně atraktivní reklamní služby. Stávající zákony na podvodníky, kteří v propojeném světě často sedí na druhé straně planety, nestačí. A regulátoři teprve čekají, jak efektivně budou schopni vymáhat to, co po nich politici chtějí. Vítejte v divokém světě, který je vším, jen ne oázou bezpečí. 

Struktura a efekt

Facebook jednoznačně vede, ale podfukáři využívají také WhatsApp a Instagram, které vlastní stejná společnost, a YouTube ovládaný firmou Alphabet, která provozuje rovněž vyhledávač Google. Britská banka TSB minulý rok uvedla, že až 80 procent podvodů spáchaných proti jejím klientům má svůj původ na Facebooku, Instagramu nebo WhatsAppu.  

Právě přes reklamu na největší sociální síti se dostala k dvaašedesátileté Janě ze severní Moravy (jméno je změněno, protože oběti internetových podvodů o svých obtížích nerady veřejně mluví z obav před tím, že se třeba od svého okolí dozvědí, že jsou prostě „hloupé“) nabídka investice do energetické společnosti ČEZ. Poté, co zavolala na telefonní číslo uvedené v inzerátu, jí hlas na druhé straně linky sdělil heslo, aby ji uklidnil, že se v žádném případě nejedná o podvod.

Po sérii e-mailů, ve kterých ji podvodníci podrobně popisovali proces investice, si postarší žena nainstalovala na mobil aplikaci WhatsApp a na počítač program AnyDesk. Posléze se přihlásila do internetového bankovnictví, aby mohla dokončit proces investice. Ve finále zjistila, že