Rusko zůstává ve hře o Dukovany. Stát zvažuje, že zaplatí celou dostavbu

Soutěž na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany zatím nebude vypsána v nejbližších době. A ani datum, kdy se tak nakonec stane, nepadlo. To je hlavní sdělení, které si odnesli zástupci opozice ze středeční schůzky s premiérem Andrejem Babišem k tomu, jak dál postupovat v největší veřejné zakázce Česka.

Premiér schůzku svolal kvůli nesouladu opozičních stran s vládou. Babišův kabinet původně prosazoval, aby se tendr rozběhl už loni. V listopadu Babiš překvapil výrokem, že tendr není připraven a měl by se odložit. Jeho příprava přesto dál pokračuje. Námitek přibývá, ale současně roste tlak na to dát věci do pohybu.

Ministr průmyslu Karel Havlíček dosud mluvil o tom, že není na co čekat, a prosazoval že, by bylo dobré kvůli konkurenci vpustit do soutěže co nejvíc uchazečů. Část opozice ale odmítala Rusko a Čínu jako rizikové zájemce, kteří by přes energii mohli ovlivňovat dění v Česku. Zároveň ODS, lidovci a TOP 09 stejně jako Piráti a hnutí STAN nechtěli, aby vláda soutěž uspěchala. Americký uchazeč Westinghose už dal najevo, že potřebuje na přípravu delší čas.

„Po středě není zřejmé, zda se to vypíše a kdy se to vypíše,“ řekla Respektu k jednání předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která se ho účastnila.

Rusko Babišovi nevadí

Jednání se uskutečnilo v prostorách Pirátů v Poslanecké sněmovně, kromě lídrů opozice a Babiše se ho účastnil ještě zmíněný ministr Havlíček a ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Premiér do něj v první části nevstupoval. Když si vzal slovo, měl přítomným sdělit, že jemu by Rusko v tendru v nějaké podobě nevadilo a že jako problematičtějšího uchazeče vidí Čínu. Zástupci bezpečnostní komunity v minulosti pro vládu připravili materiál, aby oba hráče vyřadila kvůli bezpečnostním rizikům (korupce, špionáž, závislost na nespolehlivém režimu a hrozba vydírání).

Babiš teď překvapivě řekl, že by se Čína nemusela soutěže účastnit, Rusko ale může zůstat. Na to si vzal slovo předseda ODS Petr Fiala a argumentoval, že pak nedává smysl dosavadní tvrzení vlády, že nelze vyloučit nikoho, protože by se tím snížila konkurence a tlak na zbývající uchazeče předložit lepší cenovou nabídku.

Tohle vládní tvrzení již dopředu rozporoval i vládní zmocněnec pro přípravu jaderného tendru Jaroslav Míl. V dopise opoziční poslankyni Heleně Langšádlové (TOP 09) na její dotaz, zda bude mít vyloučení uchazečů z Ruska a Číny zásadní vliv na cenu, odpověděl, že nikoli.

Co bude dál, není jasné. „Bylo nám řečeno, že se teď bude zjišťovat, kdo by s kým šel do tendru v jakém konsorciu,“ říká Pekarová Adamová. Právě vytvoření konsorcia je možnost, jak do hry vtáhnout Rusko, v kuloárech se mluví o tom, že premiér by preferoval konsorcium Paříže a Moskvy.

Rusko chce v zakázce prezident Miloše Zeman, který bude letos rozhodovat, zda Babiše opět pověří po volbách premiérem. Rusům fandí také komunisté, v poslední době důležitý Babišův spojenec v řadě jiných věcí, ale také mnozí tuzemští průmyslníci v naději snazšího zapojení a nových zakázek na stavbě.

Babiš na schůzce několikrát zdůraznil, že nejdůležitější je pro něj příznivá cena elektřiny pro zákazníky. To je ale kromě bezpečnostních hledisek druhý zásadní bod, ve kterém se tendr jeví rizikově. V podkladech, které na schůzku s poslanci připravil ČEZ, se znovu mluví o tom, že nový jaderný zdroj v Dukovanech by měl vyrábět elektřinu „v intervalu 50–60 EUR/MWh“. To zhruba odpovídá současné úrovni na trhu, ale stoupencům jádra čím dál zřetelněji chybějí argumenty, jak tuto cenu v budoucnu zaručit.

Kdo to celé zaplatí

ČEZ nechce riziko brát na sebe, proto vláda loni odsouhlasila návrh tzv. lex Dukovany – zákona, ve kterém se stát zavazuje, že bude od ČEZ elektřinu z nového zdroje vykupovat za takovou cenu, aby ČEZ coby oficiální zadavatel stavby měl pokryté všechny náklady a ještě přiměřený zisk. Zákon má v únoru projít finálním čtením ve sněmovně a už jen sama jeho existence signalizuje, že existuje riziko, že elektrárna sama o sobě nebude rentabilní.

O výkupní ceně 50–60 eur se mluví už více než rok, ale nový materiál ČEZ ukazuje, že je potřeba si k dosažení tohoto cíle vypomáhat novými a novými předpoklady. Novinkou je teď za prvé to, že by se stát zavázal k výkupu na 60 let místo dříve avizovaných 30 let. A za druhé to, že stát – jak potvrdil Respektu ministr Havlíček – „je připraven dát půjčku až do výše sto procent a minimální úrokovou sazbu“, aby si ČEZ nemusel půjčovat sám dráž. Dosud se mluvilo o tom, že stát takto zajistí jen 70 procent financí a ČEZ si zbytek půjčí sám.

I za těchto podmínek je ale nejisté, že se stavba vyplatí. Výpočty ČEZ a ministerstva průmyslu totiž také vycházejí z předkladu, že v tendru někdo nabídne postavit elektrárnu do 5000 eur za kW instalovaného výkonu, tedy při požadovaném výkonu a současném kurzu 160 miliard korun.

To je ale jen odhad vypočítaný na základě nejrůznějších běžících projektů, jako je třeba ruská elektrárna v Pákistánu. Zdejší realita je však taková, že se projekt jednak prodraží kvůli nutnosti vyhovět předpisům EU-  a hlavně že se nikdo vzhledem k skluzům ve Finsku, Francii, Maďarsku nebo na Slovensku nemůže na slíbené ceny a termíny spolehnout.

I tyto obavy nyní opozice řeší a vláda na ně nemá jasné odpovědi. Riziko je, že ČEZ bude v rámci výkupního mechanismu nakonec chtít mnohem vyšší cenu a že zákazníci budou muset nové Dukovany dotovat. Havlíček naopak sází na to, že elektřina bude v budoucnu nedostatkové zboží a stát nakonec na celé akci vydělá.

Vláda se nyní ocitá i pod silným tlakem zdejších průmyslníků, aby stavbu rozběhla - což třeba pirátský poslanec Jan Lipavský otáčí směrem, ať tedy  průmysl vezme riziko budoucích cen na sebe. „Vítám zájem průmyslu o jaderný zdroj. A tímto veřejně vybízím největší odběratele elektřiny, aby se dobrovolně zavázali, že z Dukovan II budou příštích 30 let odebírat elektrickou energii za fixně domluvenou cenu tak jako ve Finsku. Místo slov tak projekt podpoříte činy,“ poznamenal Lipavský.