Přihrávka Korejcům, nebo Rusům? Podmínky tendru na Dukovany se zřejmě budou měnit

Sněmovna opět odložila projednávání zákona o nízkouhlíkové energetice, normě známé jako lex Dukovany - protože v něm nejde o nic jiného než o umožnění financovat stavbu Dukovan ze státního rozpočtu. Stejně důležitá debata se však odehrála při čtvrtečních interpelacích, kde se poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) tázala premiéra Andreje Babiše, jak je to vlastně se sedmnácti bezpečnostními požadavky, které měly být do podmínek soutěže zapracovány na doporučení bezpečnostních institucí – požadavky i jejich zapracování schválila sama vláda. A podle informací poslankyně jich ČEZ zapracoval zatím pouze pět.

Na tuhle bezpečnostní dokumentaci se podle Respektu ptal dopisem nedávno i ministr zahraničí Tomáš Petříček svého kolegy Karla Havlíčka. A podle čerstvých informací Respektu si ve středu vyžádal stejnou odpověď ministr vnitra Jan Hamáček, jehož rezort formálně za bezpečnostní aspekty Dukovan odpovídá. Premiér Andrej Babiš odpověděl na zmíněné interpelaci poslankyni Langšádlové, že dokumentace není hotová, proto ji ministerstvo průmyslu nepředalo a zatím ji ani neprojednala vláda.

Ale nejde jen o záhadu, co vlastně bylo do dokumentu o schválení tendru zapracováno a co ne, nýbrž také o nečekanou změnu dokumentace ministerstvem průmyslu – doposud bez vědomí bezpečnostních institucí. Je to neoficiální informace, potvrzená ovšem z více zdrojů. Jedná se o – už loni zapracovanou - podmínku, že kontrolní a řídící systémy budoucího bloku Dukovan může dodat pouze firma z Evropské unie nebo členské země NATO. A tuhle podmínku chtějí úředníci Karla Havlíčka změnit.

Tři z pěti současných uchazečů nejsou ani členové NATO, ani EU, byť podle neoficiálních informací dva z „nečlenů“ používají při stavbách jaderných elektráren řídící a kontrolní systémy vyrobené v zemích Unie  nebo aliance. A tady je ona nevyřešená záhada. Podle poslanců – a jejich vyjádření off the record – vysvětluje ministerstvo žádost o změnu kvůli zájemci z Jižní Koreje, firmě KHNP.

Ta dosud stavěla jaderné elektrárny v zahraničí s americkou  společností Westinghouse, která jí do projektu dodávala právě řídící a kontrolní systémy. Korejci ale údajně nedávno vyvinuli vlastní kontrolní a řídící systém, a jelikož nejsou členy NATO a EU, nemohli by se soutěže o Dukovany zúčastnit. Ale protože jsou zároveň nejserióznějším zájemcem o dostavbu, rozhodlo se ministerstvo průmyslu změnit zadání, aby nebyla firma předem vyřazena.

Může v tom ovšem být i háček, protože stejný požadavek – tedy dodávka klíčových systémů ze země NATO - podle všeho vylučuje i ruský Rosatom. Některé zdroje tvrdí, že by Rosatom byl schopen postavit v Dukovanech jaderný blok s dodavatelem klíčových systémů ze země NATO, zřejmě společně s Francouzi. Pokud bude ovšem požadavek na zemi NATO a EU jako součást podmínek tendru vyřazen, mohou Rusové stavět po svém.

Odpověď není možné zatím předvídat. Jak už bylo řečeno, bezpečnostní instituce včetně tajných služeb či NÚKIB teď čekají, až ministerstvo průmyslu zašle změněné propozice ministerstvu vnitra, a pak požadavek posoudí. Andrej Babiš slibuje, že názor a analýza bezpečnostních institucí budou projednány na vládě ještě předtím, než vůbec bude ČEZ moci vypsat tendr.

Poslanci také požadují po premiérovi, aby kvůli změněným propozicím svolal jaderný výbor, v němž jsou zástupci všech parlamentních stran a řada expertů. Názor většiny politiků a expertů zůstává stejný: Rusko a Čína by měly být tak jako tak ze soutěže jako bezpečnostní riziko vyřazeny. Konečný seznam uchazečů bude nicméně na vládě. Otázka je, jestli ještě na této. Opozici se daří zdržovat schválení zákona, který má financování Dukovan zajistit, a bez této právní normy nemá smysl soutěž vypisovat.