Abbás v obklíčení
Palestinský prezident dnes předloží návrh na povýšení Palestiny do statusu nečlenského pozorovatele. Tahle cesta ale nikam nepovede.
To datum si prezident palestinské samosprávy nevybral náhodou. Dnes je to 65 let od vydání rezoluce OSN o vytvoření židovského a arabského státu na území Palestiny. Vytvoření samostatné Palestiny je stále v nedohlednu a Abbásovi už došla trpělivost. Místo jednání s Izraelem problém přenáší na mezinárodní pole. Od roku 2009 už Palestinu uznalo 131 států. Dnes pro ni chce získat status nečlenského pozorovatele a Valné shromáždění mu ho s největší pravděpodobností udělí. „Je to krok správným směrem,“ myslí si prezidentův poradce Sabri Saidam. „Už to nebude konflikt mezi Palestinci a Izraelci. Bude to mezi mezinárodní komunitou a Izraelci.“
Nečlenský pozorovatel se uznává jako suverénní stát. Pro Palestinu se tím zvyšuje šance na přijetí k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Abbás má už jednu žalobu připravenou. Žalovaným má být stát Izrael za okupaci palestinských území.
Tento krok je pro Abbáse jednou z posledních možností, jak stabilizovat svoji vratkou pozici proti teroristické organizaci Hamás vládnoucí v Pásmu Gazy. „Válka ukázala jeho slabost. Neměl vliv na nic, co se dělo,“ cituje britská BBC palestinského studenta Abdulmadžída Darawiše. Příměří vyjednané s Izraelem totiž znamená otevření hraničních přechodů a konec cíleného zabíjení místních vůdců.
Status nečlenského pozorovatele bude pro Palestinu pouze tak symbolický jako datum jeho získání. OSN ani další organizace nebudou mít na židovský stát žádnou páku. Izrael je chráněncem Spojených států a sám je regionální velmocí. „Izraelské výdaje na obranu činily v roce 2009 zhruba deset miliard dolarů, což je třikrát více než výdaje Egypta a více než součet vojenských výdajů všech sousedů Izraele: Egypta, Sýrie, Jordánska a Libanonu,“ píše americký politolog Fareed Zakaria.
Nutný dialog
Abbásovi běží čas. Izrael rozšiřuje židovská osídlení na Západním břehu a tyto pozice už jen sotva vyklidí. Není náhodou, že se začínají formovat do půlkruhu kolem Východního Jeruzaléma. Ten požaduje palestinská samospráva jako své hlavní město.
Na cestě k nezávislosti se proto Palestinci dialogu s Izraelem nemůžou vyhnout. Tomu se ale Abbásovo počínání v OSN zásadně nelíbí, považují ho za porušení dohod z Osla v roce 1993, které měly zachovat tehdejší status quo. Pokud Palestina získá status nečlenského pozorovatele, chtějí jeho svržení. „Každá jiná možnost by znamenala vyvěšení bílé vlajky a přiznání porážky izraelského vedení,“ stojí v prohlášení, které před 14 dny vydalo izraelské ministerstvo zahraničí. Jeruzalém si přitom může dovolit opomíjení faktu, že dohody Osla sám porušuje rozšiřováním židovských osídlení.
Jak by mohl palestinský prezident dosáhnout nezávislosti? Originální řešení představil americký novinář Jeffrey Goldberg. Abbás by se měl v OSN nezávislosti vzdát a požadovat volební právo Palestinců. Aby se zbavil nálepky „apartheidního“ státu, musel by dřív nebo později na tento krok přistoupit. Tak by se Izrael najednou stal státem, kde by volební právo měla arabská většina. Pak už by Izrael neměl jinou možnost než kývnout na palestinskou nezávislost. Zdá se vám to jako nepravděpodobná možnost? Asi tak stejnou šanci má Abbás na to, že se udrží u moci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].