0:00
0:00
Informační servis24. 8. 20237 minut

Co způsobilo pád Prigožinova stroje: bomba na palubě, nebo protiletadlová střela?

Podle ruských úřadů je šéf Wagnerovců mrtev, stále však nelze vyloučit, že svou smrt jen nastražil a někde se ukrývá

Portréty Jevgenije Prigožina a Dmitrije Utkina u provizorního památníku před místní pobočkou soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Novosibirsku
Autor: REUTERS

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

↓ INZERCE

Den poté, co se za nejasných okolností nedaleko od Moskvy zřítilo soukromé letadlo patřící šéfovi žoldnéřské armády Wagnerovců Jevgeniji Prigožinovi, celý svět spekuluje, co se ve středu večer v Rusku vlastně stalo. Hlavní otázky přitom stále zůstávají: Byl Prigožin skutečně v době pádu stroje na palubě, jak tvrdí ruské úřady? A co, respektive kdo vlastně způsobil pád letadla a smrt všech deseti lidí na palubě?

Pokud jde o první otázku, zatím vše nasvědčuje tomu, že šéf žoldáků v troskách mezi Moskvou a Petrohradem skutečně zahynul - stejně jako jeho pravá ruka a zakladatel skupiny Dmitrij Utkin. Smrt oznámil kromě ruských úřadů také účet Grey Zone působící na sociální síti Telegram, který je se žoldnéřskou armádou úzce spojený. Část Prigožinových příznivců zprávu o jeho smrti v každém případě přijala za hotovou. Před bývalým sídlem Wagnerovy skupiny v Petrohradě vznikl improvizovaný památník, ke kterému lidé od středečního večera nosí květiny a zapalují u něho svíčky. Podobně to bylo i v jiných městech.

Na internetu se ovšem šíří spiklenecké teorie, podle kterých Prigožin svou smrt jen nastražil a ve skutečnosti se kdesi ukrývá. A vzhledem k tomu, že život muže, jenž se odvážil postavit Vladimiru Putinovi, byl po celou dobu jeho působení zahalen tajemstvím a opředen mnoha neuvěřitelnými eskapádami, zcela vyloučit tento scénář nejde.

O něco jasnější se jeví hledání odpovědi na druhou otázku, tedy co způsobilo pád Prigožinova soukromého letadla poté, co se vydalo na cestu z Moskvy do Petrohradu. Možnost, že by šlo o havárii, se jeví jako velmi nepravděpodobná. Brazilský stroj Embraer 600 Legacy, na jehož palubě měl Prigožin cestovat, totiž patří po celém světě mezi oblíbené dopravní prostředky a za posledních dvacet let se zřítil pouze jednou.

Ve středu 23. srpna - poté, co dosáhl letové hladiny - nejdříve několik minut bez problémů udržoval výšku, poté začal znenadání prudce klesat o tisíce stop během třiceti vteřin a v 18:40 hodin místního času se zřítil na zem nedaleko od vesnice Kuženkino. Video, které natočili očití svědkové v Tverské oblasti, ukazuje nekontrolovatelně padající letadlo, za kterým se vine oblak kouře. Části letadla, třeba křídlo a ocas, už zároveň dopadly na zem odděleně, což nasvědčuje tomu, že příčinou pádu letadla byla exploze. 

Způsobila ho výbušnina umístěná v letadle před startem? Anebo střela odpálená ze země? Zdá se, že obě varianty jsou možné. Pro tu první mluví skutečnost, že letadlo se v době počátku náhlého klesání nacházelo ve výšce 8,5 kilometru, kam řada protileteckých systémů vůbec nedostřelí. Podle serveru Meduza je proto nutné ze seznamu viníků vyloučit všechny mobilní protiletecké systémy se střelami krátkého doletu. Letadlo by mohl zasáhnout systém typu Buk (jenž mimo jiné v roce 2014 sestřelil malajské letadlo MG17) disponující raketami středního doletu. Tak výkonné střely by ale podle serveru těžko zachovaly aspoň část stroje vcelku, protože nesou velké množství výbušniny.

Pro verzi, že Prigožinovo letadlo sestřelily rakety země - vzduch, naopak mluví výpovědi svědků, podle nichž lidé zaslechli krátce po sobě dvě exploze. Při útocích na letecké cíle je přitom běžné, že dojde k odpálení dvou raket současně, aby se zvýšila pravděpodobnost zásahu. Jedno z videí také ukazuje kouřovou stopu typickou pro dráhu protiletadlové střely.

Ať už šlo o explozi výbušného zařízení nebo protileteckou střelu, vše nasvědčuje tomu, že letadlo šéfa Wagnerovců bylo zničeno úmyslně – s čímž souvisí klíčová otázka, kdo za akcí stál. První vysvětlení, které se nabízí, je Vladimir Putin. Prigožin stál přesně před dvěma měsíci v čele ozbrojeného povstání, které mířilo na Moskvu, a ruský prezident jeho lídra v přímém přenosu označil za zrádce, který národu „bodl nůž do zad“ – což je něco, co se v Putinově systému neodpouští.

Po skončení krátkého povstání se sice zdálo, že mezi oběma muži zavládlo křehké příměří, političtí komentátoři přesto mluvili o Prigožinovi jako o „mrtvém muži“. Odstranit šéfa povstalců až po nějaké době by dávalo z pohledu Putina smysl: Mohl si počkat, až se situace po puči uklidní, podpora Prigožina mezi lidmi částečně opadne a ze strany žoldáků, sídlících v té době na ukrajinské frontě v ruském týlu, nebude hrozit nebezpečí vojenského útoku. Časový odstup Putinovi také umožňuje tvrdit, že za útokem nestojí. Podle komentátorů je ale nepravděpodobné, že by o útoku nevěděl či sám nevydal rozkaz k jeho provedení. Každopádně se ruský prezident k pádu letadla zatím nevyjádřil. Petr Horký

Norsko se rozhodlo darovat Ukrajině bojové letouny F-16, uvedla norská televize TV2 s odvoláním na své zdroje. Počet strojů, ale televize nesdělila. Norský premiér Jonas Gahr Störe je právě na návštěvě v Kyjevě. Vládní strany se dohodly na úpravách tzv. konsolidačního balíčku. Kabinet podle premiéra Petra Fialy přistoupil k jediné změně v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu. Sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na dvanácti procentech, pro noviny byla původně navržena jedenadvacetiprocentní daň. Vláda také například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím, stát by měl naopak získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. V koalici je podle premiéra shoda na postupu při dalším projednávání „balíčku“ ve sněmovně. Na okupovaném Krymu se v ranních hodinách vylodily ukrajinské jednotky „V rámci speciální operace se naše jednotky vylodily na území poloostrova. Ukrajinská rozvědka ve spolupráci s námořnictvem provedla speciální operaci, cíle bylo dosaženo, mezi personálem nebyly žádné ztráty,“ oznámil mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov. Jaký měla mise účel, není známo, na místě byla vztyčena ukrajinská vlajka. Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí od německé společnosti RWE provozovatele šest tuzemských zásobníků plynu za 360 milionů eur. Zásobníky mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem je získat státní kontrolu nad dodávkami plynu. Pražský magistrát zakázal na základě výstrahy meteorologů před požáry na území Prahy rozdělávání ohně, kouření nebo používání zábavní pyrotechniky. Zákaz se týká lesoparků, veřejných zahrad, parků, atd. Rozhodnutí platí do sobotní půlnoci. Premiér Fiala apeloval na producenty, aby zlevnili potraviny. „Vláda nevytváří ceny, ale naší povinností je vytvářet přiměřený nátlak na to, aby existovala rovnováha mezi ziskem, marží a výslednou cenou,“ vysvětlil a rýpl si do opozičního soupeře Andreje Babiše s tím, kdyby předseda ANO chtěl lidem zlevnit potraviny, tak by to mohl ve svých koncernech udělat. Turecká centrální banka nečekaně výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 procent, maximum od ledna 2004. Zemi se nedaří zkrotit vysokou inflaci, která se v červenci dostala k padesáti procentům.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články