Informační servis

Ve věku 80 let zemřel na leukémii Karel Gott. Vláda na zvláštním zasedání rozhodla, že zpěvákovi vypraví státní pohřeb s ceremoniálem v chrámu svatého Víta. Gottovi pozůstalí podle premiéra Andreje Babiše se státním pohřbem souhlasí. V den pohřbu bude vyhlášen státní smutek. Gott potvrdil svoje onemocnění minulý měsíc, se zdravotními problémy se potýkal už v roce 2016. Stejnou nemocí – tedy poruchou krvetvorby – ročně onemocní kolem 1300 Čechů.

O Gottově úmrtí informují ve speciálních hlášeních média v Německu, na Slovensku, Rusku či Polsku, vyjadřují se k němu politici i známé osobnosti. Před Gottovou vilou v Praze se objevují květiny od fanoušků. V Gottově rodišti Plzni vyvěsili na radnici černou vlajku, na půl žerdi budou až do pohřbu vlajky v Lánech i na Pražském hradě.

Spojené státy dostaly na mezinárodní půdě zelenou k uvalení nových cel na evropské dovozy v hodnotě 7,5 miliardy dolarů. Rozhodla o tom Světová obchodní organizace WTO, instituce fungující jako arbitr pro řešení obchodních sporů mezi státy. Verdikt se týká sporu o evropské subvence pro výrobu letadel Airbus, který se vleče už patnáct let, píše americký deník Wall Street Journal. Podle listu se tím pro prezidenta Donalda Trumpa otvírá „nová fronta“ v jeho globální obchodní válce. WTO se má nyní nezávisle zabývat druhou stranu sporu, kde jde o totéž v opačném gardu – tedy o americké dotace pro firmu Boeing a o to, do jaké míry si může Evropská unie kompenzovat škody spojené s těmito americkými dotacemi svými cly na americké zboží.

Evropští vyjednavači se snažili dovést spor k příměří, ale středeční verdikt podle Wall Street Journal znamená riziko, že napětí bude nyní v nejnevhodnější okamžik dál eskalovat. Bílý dům se má do listopadu rozhodnout, zda uvalí slibovaná cla na evropská auta a autosoučástky. Evropská komise se tomu snaží zabránit, ale je možné, že Trump bude s ohledem na blížící se volby a na svůj slib „America First“ chtít spor vyhrotit a stylizovat se před svými příznivci do role tvrdého hráče.

Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jaroslav Matýs rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, informovalo ministerstvo zdravotnictví . Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za jeho výroky. „Považujeme je za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Matýs poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce , která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Nazval ji „nezralým dítětem s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“. Minulý týden na tiskové konferenci k problematice dětské psychiatrie pak označil autismus za cestu k penězům a výhodám, protože jsou na ni vázané sociální dávky. Sami autisté, rodiče dětí s těmito poruchami a další signatáři napsali v reakci ministru zdravotnictví otevřený dopis, kde mimo jiné uvedli, že Matýs používá překonané poznatky z minulého století. Podle odhadů žije v Česku asi 4000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra a až 200 000 lidí s různou mírou postižení.

Británie do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem, prohlásil ve středu na sjezdu své Konzervativní strany britský premiér Boris Johnson a dodal, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda zároveň vyzval Evropskou unii, aby učinila ústupky a přijala kompromis, neboť alternativou je prý odchod jeho země z EU bez dohody.  Británie podle něj každopádně opustí EU 31. října.

Britská a irská média ale tento týden informovala, že návrh Londýna počítá s vytvořením celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Sám Johnson pak v rozhovoru uznal, že na irském ostrově musí vzniknout kontroly, aby všechny části Spojeného království mohly po brexitu utvořit jediný celní prostor. Britský odchod z EU je aktuálně v plánu už za 29 dní a brexit bez dohody je výchozím scénářem tohoto procesu. V Británii ale už několik týdnů platí zákon, podle kterého by vláda musela k realizaci odchodu bez dohody získat výslovný souhlas parlamentu. Jinak zákon ukládá kabinetu dojednat nový odklad brexitu. Johnson však takový postup odmítá. Opoziční labouristé Johnsona znovu obvinili, že vyjednání „rozvodové“ dohody není jeho cílem.

Pražský magistrát vypoví smlouvu s firmou Lime provozující po městě přes 1500 elektrických zeleno-bílých koloběžek. Memorandum firma podepsala s minulým vedením města loni před vstupem na trh, ale podle magistrátu firma není schopna zajistit plnění slíbených podmínek, a zamezit tak stížnostem obyvatel. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha sobě) firma Lime kazí potenciál, který koloběžky mají coby „skvělý nástroj k doplnění veřejné dopravy“.

Magistrát proto bude chtít nastavit nová pravidla, jako je povinné pojištění odpovědnosti pro okamžité odškodnění raněných chodců a povinná homologace koloběžek pro jízdu na silnici. Změnit se mají také podmínky pro parkování koloběžek. Firma reagovala tím, že se bude snažit s městem znovu dohodnout na „jasných pravidlech pro bezproblémové fungování“, ale že na provozu momentálně nic nemění.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla být obyvatelnou planetou stejně jako Země. Vyplývá to z nové studie vědců NASA, na kterou upozornila Česká televize. Studie je inspirativní i tím, že dobře ukazuje složitost a citlivost klimatu na Zemi. Zdejší životodárné podmínky souvisí se stabilitou takzvaného uhlíkového cyklu, který se na Venuši z neznámých důvodů zhroutil a následkem toho je tamní atmosféra přeplněna oxidem uhličitým. Dosavadní teorie pracovaly s předpokladem, že sluneční záření na Venuši vedlo k odpaření oceánů a ke vzniku husté atmosféry. A skleníkový efekt spojený s únikem oxidu uhličitého ze sopečné činnosti zvedl tamní teploty až k dnešním 400 až 500 stupňům Celsia.

Nová simulace ale naznačuje, že všechno mohlo vypadat úplně jinak. Vědcům totiž vyšlo, že mladá Venuše ještě v době, kdy měla oceány, mohla vytvářet oblaka. To je důležitý a přelomový poznatek. Oblaka mají schopnost odrážet sluneční světlo zpět do vesmíru. To mohlo vést k zachování oceánů a k zchlazení planety, zprostředkovaně pak ke zmírnění sopečných erupcí¨, a tím pádem i k útlumu skleníkového efektu. Vědci se nyní budou snažit zjistit, co mohlo dřívější stabilní systém na Venuši vyvést z rovnováhy. Zatím lze jen spekulovat o srážce s jiným velkým tělesem nebo o nečekané nepravidelnosti v planetárním cyklu.