Informační servis

Vedení sociální demokracie oznámilo, že tento čtvrtek se bude zabývat situací související s ministrem kultury Antonínem Staňkem. Petici za jeho odvolání podepsalo už šest tisíc signatářů, mezi nimi významní členové kulturní obce. Odchod žádají zejména kvůli tomu, že Staněk odvolal – přestože předtím řekl, že neodvolá – ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. V případě Fajta existuje podezření, že si jeho odvoláním Staněk chtěl udělat dobré oko u prezidenta Miloše Zemana, který Fajta nemá rád, kritizuje ho a opakovaně a protizákonně ho odmítl jmenovat profesorem. V případě Soukupa vyšlo najevo, že s ním měl ministr dlouhodobý spor, který přerostl do osobní roviny.

Premiér Andrej Babiš v pondělí řekl, že se do osudu Staňka nebude plést, že je to věcí sociální demokracie, kterou Staněk ve vládě reprezentuje. Sociální demokraty však mírně zmátl signál, který Babiš minulý týden zveřejnil na Twitteru – vypočítal tam, kolik lidí už podepsalo petici a jak význační kulturní činovníci se za odvolání Staňka staví. Podle informací Respektu už o odvolání ministra kultury uvažuje i ČSSD, cítí se však být v zapeklité situaci: obává se, že „akce Fajt“ sklidila na Hradě skutečně tak velký úspěch , že by prezident mohl odmítnout ministra Staňka z kabinetu odvolat. Tak by vznikl spor mezi ČSSD a Hradem, který by plnil stránky novin a televizního a rozhlasového zpravodajství, což by v době kampaně voleb do Evropského parlamentu ČSSD neprospívalo - a tak bude výhodnější záležitost oddálit. Ani čtvrteční schůzka předsednictva strany se Staňkem by tak neměla dát definitivní odpověď, co s ministrem bude dál.

Státní zastupitelství ve Stuttgartu vyměřilo automobilce Porsche pokutu 535 milionů eur, v přepočtu jde o 13,8 miliardy korun. Suma padla v pokračující kauze zvané dieselgate, při níž se zjistilo, že koncern Volkswagen přes cinknutý software uváděl u dieselových aut nižší produkci emisí, než byla skutečnost. Automobilka Porsche je jednou z dceřiných společností Volkswagenu.

Skandál s emisními limity vypukl v roce 2015, kdy se ukázalo že koncern prodal přibližně devět milionů aut na základě nepravdivých měření škodlivin, které vypouštějí do ovzduší. Volkswagen už za to dostal pokutu ve výši jedné miliardy eur, nebránil se a přijal ji. Stejně teď reaguje jeho dcera Porsche: automobilka už oznámila, že se nebude pokoušet rozhodnutí státního zastupitelství právně zvrátit. Porsche už i v důsledku odhaleného podvodu upustilo od výroby aut s dieselovými motory.

Devětadvacetiletý Ťji Sou U a o čtyři roky starší Wa Lone, odsouzení v Barmě na sedm let za mřížemi, jsou od úterka volní. Novináři agentury Reuters opustili brány barmského vězení díky rozsáhlé amnestii, kterou prezident nařizuje v období tradičního Nového roku (letos byl 17. dubna). Ve vězení strávili téměř rok a půl, zatčeni byli v prosinci 2017 kvůli sbírání materiálu o pronásledování muslimské menšiny Rohingů; verdikt je poslal na sedm let do vězení za držení tajných státních dokumentů. Policie je zatkla na předměstí Rangúnu poté, co měli schůzku se dvěma policisty pracujícími v barmském Arakanském státě, kde jsou represivní složky v útlaku rohingské menšiny a porušování lidských práv Rohingů zvlášť aktivní.

Novináři sdělili soudu, že jim dokumenty podstrčili policisté, a jeden z policistů to dokonce potvrdil, přesto byli loni v září odsouzeni k sedmi letům vězení. Barma se poté ocitla pod mezinárodním tlakem, na propuštění novinářů tlačila Evropská unie, USA i řada zemí a organizací pro lidská práva. „Jsem velmi šťastný a chtěl bych poděkovat našim rodinám a přátelům, kteří usilovali o naši svobodu, a také lidem z celého světa, kteří s námi sympatizovali," prohlásil po propuštění reportér Wa Lone. „Je úžasné setkat se opět s rodinou a s kolegy. Nemohu se dočkat, až se vydám do redakce."

Vrchní soud v Olomouci o pět let snížil trest Rostislavu Kotalovi, který vloni v dubnu udusil svou manželku a poté její matku igelitovým sáčkem. Odvolací soud změnil kvalifikaci činu z vraždy na zabití, u nějž je nižší trestní sazba, a místo původních 15 let nařídil třiašedesátiletému muži trest v délce deseti let. Soud přihlédl k tomu, že Kotala jednal v silném rozrušení. O manželku, která v roce 2014 ochrnula, se vzorně staral od roku 2014, a pečoval i o její matku.

Když se začal zhoršovat i zdravotní stav tchyně, situaci spočívající v péči o bezmocnou manželku a její nesoběstačnou matku už neunesl a obě ženy usmrtil. Pak chtěl, jak sdělil soudu, zabít i sebe, ale to nakonec nedokázal udělat. „Neviděl perspektivu dalšího života. V tuto chvíli neviděl řešení a nechtěl ho vidět, chtěl vyřešit situaci v rámci beznaděje," vypověděla u soudu znalkyně a dodala, že zásadní roli při činu hrály nahromaděná frustrace a stres. Rostislav Kotala, profesionální řidič autobusu, vypověděl, že už fungoval jen jako robot.

Server Aktualne.cz zjistil, že pojišťovny přestanou od letošního srpna poskytovat lidem s oční vadou příspěvky na brýle. Příspěvek zůstane dostupný jen pro děti do 14 let, pro ostatní skončí nejlevnější varianta brýlí zcela zdarma i příspěvek pojišťovny na dražší skla či obruby. „Uspořenou částku je rozumnější investovat do úhrad jiných zdravotnických prostředků pro pacienty s větším zdravotním problémem,“ vysvětluje to mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Tato dohoda podle ní vznikla ve shodě s Českou oftalmologickou společností, Společenstvem českých optiků a optometristů a zdravotních pojišťoven. Do srpna mají dospělí nárok na úhradu brýlí z veřejného pojištění jednou za tři roky, pokud se jim v průběhu tří let zrak zhorší, pak i později – pojišťovna hradí skla a přispívá 150 korunami na obruby. V Česku nosí brýle asi šest milionů lidí. Ti, kteří chtějí ušetřit a vystačí si s levnými obrubami a těžšími skly, dostali dosud brýle zdarma. Se změnou prý pojišťovny ušetří ročně několik stovek milionů korun.

Meteorologové po celém světě se obávají, že příchod 5G sítí bude mít negativní dopad na jemné satelitní přístroje, které se využívají pro předpovídání změn v zemské atmosféře. Jak píše web CT24.cz, důsledky by mohly být vážné: zhoršené možnosti předvídání počasí, neschopnost varovat před silnými bouřemi – a tedy i ztráty na lidských životech a majetku.

„Způsob, jakým se 5G sítě zavádějí, vážně ohrožuje naši schopnost předvídat velké bouře,“ varoval v deníku Guardian meteorolog Tony McNally z European Centre for Medium-Range Weather Forecasts. „V důsedku by to mohlo znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Jsme tím velmi zneklidnění.“

Problém podle studie v časopise Nature citované CT24.cz spočívá v tom, že rádiové frekvence, které budou nové 5G sítě využívat, můžou zřejmě rušit přístroje umístěné na satelitech, jež jsou jádrem moderní meteorologie. Typickým příkladem je frekvence 23,8 GHz. Vodní pára na této specifické přirozené vlnové délce vydává slabý signál – a právě tato data měří a monitorují meteorologické satelity. Z nich pak odvozují a předvídají, jestli se v dané oblasti může objevit riziko bouřky nebo jiný extrém.