Mstí se Miloš Zeman lékařům, kteří mu zřejmě zachránili život?

Je záhadou, proč prezident Miloš Zeman podal prostřednictvím právního zástupce na sklonku června podnět ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi na podezření ze sabotáže. Jak většina z nás ví, měli se jí dopustit senátoři, případně lékaři, kteří loni, krátce po volbách, kdy bylo nutné, aby prezident jednal, prověřovali, jestli prezidentův zdravotní stav umožňuje vykonávat, co prezidentovi vykonávat náleží.

Věcně si to ujasněme. Že senátoři i lékaři naopak jednali zcela v duchu ústavy a v duchu potřeb země, nebyly podle ústavních právníků žádné pochybnosti. Lékaři tehdy napsali, že prezident není schopný pracovat a že prognóza jeho zdravotního stavu je nejistá. Tedy, že se může zhoršit nebo zlepšit. Tato druhá možná varianta proces možného dočasného zbavení prezidenta jeho pravomocí zabrzdilo. Stav Miloše Zemana se zlepšil a vrátil se na Hrad – tedy formálně, ve skutečnosti vykonává funkci převážně v Lánech.

Státní zástupci teď řekli, že o „podezření ze spáchání trestného činu sabotáže se jednat nemůže“ a k tomu nepotřebovali ani znalecký posudek, tak samozřejmé to je. A dostáváme se k druhé záhadě. Proč prezident, tedy přesně řečeno právní zástupce Hradu, tvrdí, že lékařské zprávy o stavu prezidenta byly nějak falšovány? Protože to úplně na začátku tvrdili Zemanovi spolupracovníci a oficiálně vyřkl mluvčí Jiří Ovčáček?

Tohle obvinění je ostudné. Lékaři z Vojenské nemocnice ve Střešovicích s největší pravděpodobností zachránili prezidentovi život, a pokud ne život, tak aspoň schopnost víceméně normálně existovat a myslet. Státní zástupci teď, na základě prezidentova podání, musí prověřovat tehdejší lékařskou zprávu – i když ani oni s největší pravděpodobností nepochybují, že byla pravdivá. Prostě musí ověřit tvrzení „oznamovatele“, tedy Hradu, jak sdělil oficiálně státní zástupce Marek Bodlák.

Za záhadou trestního oznámení za sabotáž můžeme hledat prezidentovu pověstnou mstivost. Dotklo se ho zřejmě, jak jednal předseda senátu Miloš Vystrčil (Zeman kromě toho Vystrčila nesnáší kvůli jeho cestě na Tchaj-wan, která se dotkla prezidentovy náklonnosti k Číně). Byla to pomsta za jednání Senátu, která často nebyla v souladu se Zemanovým podlézáním Rusku? Můžeme si říct, že je to pořád nějaká „politika“, byť smyšleným udáním se ani politické účty nevyřizují.

Proč prezident, či jeho kancelář zpochybňuje lékařskou zprávu instituce, která se intenzivně a prokazatelně velmi dobře stará o jeho zdraví, na to se už odpověď najít nedá. Mstí se snad za to, že ředitel nemocnice poskytl v souladu s ústavou a zákony lékařskou zprávu, která nemohla být ve své pravdivosti k prezidentovým schopnostem přívětivá? Pokud se prezident mstí za tohle, je to už za hranou, bez ohledu na to, že jsme si na podobná jednání „za hranou“ u prezidenta Zemana zvykli.

A ještě k sabotáži, či k pokusu o puč, jak mluvil o jednání senátorů před půl rokem Zeman. Jediný politický akt v historii Česka, který byl na hraně ústavy, a který zaváněl pučem, se odehrál v roce 2013 a jeho aktérem byl právě Miloš Zeman. Po pádu vlády Petra Nečase nejmenoval politickou vládu, která měla ve sněmovně předjednanou většinovou podporu, ale svou úřední vládu – ta nás převedla do období moci Andreje Babiše a příklonu prezidentské a vládní moci k Rusku a Číně. Naštěstí jsme to zvládli.