Slováci můžou rozhodovat, zda homosexuálům zakážou adopci

Přes několikatýdenní zdržení se zdá, že Alianci za rodinu se nakonec povede vyhlásit referendum s otázkami o rodinném životě a homosexuálních svazcích Slováků. Iniciativě, která sdružuje víc než stovku převážně křesťansky zaměřených organizací, se povedlo nasbírat více než 400 tisíc podpisů. Doufali proto ve vyhlášení referenda spolu s komunálními volbami, které se na Slovensku uskuteční 15. listopadu. Nepřímou stopku tomuto plánu však dal prezident Andrej Kiska, když se rozhodl otázky poslat na přezkoumání Ústavnímu soudu. 

Podle jeho nynějšího verdiktu „prošly“ tři otázky. Aliance je neformulovala přímo jako zákaz, nýbrž jako souhlas. První je o tom, jestli občané souhlasí, aby se manželstvím nemohl nazývat žádný jiný svazek kromě svazku muže a ženy; tuhle formulaci ostatně obsahuje od poslední novelizace i Ústava. Dále byla povolena otázka, jestli občané souhlasí, aby homosexuálům nebyla umožněna adopce dětí. A nakonec jestli souhlasí, aby školy nemohly požadovat účast dětí na vyučování v oblastech sexuální výchovy nebo eutanazie, pokud to rodiče nebo děti odmítají.

Neprošla naopak v úvodu zmíněná otázka, zda žádnému jinému svazku - tedy třeba registrovanému partnerství - nepřiznat zvláštní ochranu ani práva a povinnosti, které se vztahují na manželství. Což mohlo zamezit právě budoucí existenci registrovaných partnerství na Slovensku.

Řada právníků se shoduje, že referendum se třemi soudem posvěcenými otázkami je uskutečnitelné, ale sama Aliance není s výsledkem spokojená. „Slušní lidé se dnes stali obětí systému,“ nechal se slyšet před novináři mluvčí Aliance Anton Chromík, podle něhož „tohle není demokracie, ale soudcovská tyranie“. Zklamání vyjádřila i Konference biskupů Slovenska.

Nyní se čeká na rozhodnutí prezidenta Kisky, který si má materiály soudu prostudovat a následně rozhodnout o vyhlášení, či nevyhlášení referenda. Pokud projde, potřebné „popíchnutí“ by mu mohl dát premiér Robert Fico. Předseda v současnosti nejúspěšnější slovenské strany SMER se už nechal slyšet, že v případě vyhlášení referenda bude své voliče instruovat, jak postupovat. Blíže svůj plán nijak nespecifikoval, vzhledem k spolupráci SMERu a křesťanské strany KDH v posledním období lze očekávat spíš konzervativní postoj.

Nejde přitom o malou skupinu lidí – v roce 2012 získal SMER v parlamentních volbách přes 44 % hlasů od více než 1,1 milionu voličů. Ani to je však s ohledem na přísně nastavené podmínky slovenského referenda nemusí stačit. Aby bylo platné, musí se ho zúčastnit alespoň polovina oprávněných voličů, což v případě pětimilionového Slovenska činí více než dva miliony obyvatel.

To se dosud povedlo jen jednomu ze sedmi referend, která se na Slovensku od roku 1993 uskutečnila. Referendum o vstupu země do Evropské unie dokázalo přilákat přes 52 % voličů, o což se ovšem zasloužila hlavně mohutná podpora médií i politiků. Naopak zatím poslední referendum, které v roce 2010 požadovalo třeba zrušení koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas nebo volby přes internet, přilákalo méně než 23% voličů (a státní pokladnu přitom stálo přes sedm milionů eur).

V otázce aktuálního referenda o rodině se slovenská společnost zdá být rozdělená. I když se Alianci povedlo sehnat víc podpisů než kterékoliv občanské iniciativě v dějinách země, bojuje s nevolí lidskoprávních organizací, řadou komentátorů i internetových vtipálků. Kritiku vzbudily některé její billboardy. A to, že se referendum nestihne uskutečnit spolu s komunálními volbami, konzervativcům zřejmě nepomůže už vůbec.