Miloš Zeman jedná jako trojský kůň Kremlu

V polské Varšavě začíná zásadní summit Severoatlantické aliance, na kterém chtějí spojenci stvrdit největší posílení kolektivní obrany od konce takzvané studené války. To je správný čas na to, abychom se přestali tvářit, že hlavním problémem českého prezidenta Miloše Zemana je to, že se chová jako buran. Pokud se totiž ohlédneme za jeho aktivitami za poslední tři roky, uvidíme promyšlenou metodu, kterou pracuje na podrývání naší bezpečnosti.

Podle platné Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 je jedním ze strategických zájmů našeho státu „posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby“. Právě tu Zeman poškozuje, neboť řada jeho aktivit souzní s dezinformační kampaní Ruské federace vedené proti západním státům. Nevíme jistě, s jakou osobní motivací tyto kroky podniká, můžeme však ty nejzásadnější případy popsat.

Zeman není loutkou

Zeman jako jediný prezident členského státu NATO popírá organizovanou ruskou vojenskou přítomnost na Ukrajině.  Tvrdí to jak v rozporu s poznatky zpravodajských služeb České republiky, tak NATO.  Zprávy o přítomnosti ruských vojáků i moderní techniky ruské armády - kterou nikdo jiný nevyrábí a nebyla na Ukrajinu dovezena před počátkem konfliktu - přináší rovněž pozorovatelské mise OBSE.

Vladimir Putin vylučuje jakoukoliv ruskou vojenskou operaci na ukrajinské půdě; tvrdí, že na Donbasu nejsou žádní ruští vojáci a že Rusko není stranou konfliktu na Ukrajině. Ale když se s Putinem potká Miloš Zeman, v naprostém rozporu s pozicemi EU a NATO ruskému prezidentovi neodporuje. Naopak zdůrazňuje, že by západní státy měly sankce proti Rusku zrušit.

Nelze se tedy divit, že Zeman je v ruských státních médiích (ovládaných Kremlem) vykreslován jako spojenec Vladimira Putina. Podle analýzy rusko-jazyčných médií provedené společností Semantic Visions byl Zeman mezi říjnem 2012 a únorem 2015 citován 34× častěji než německý prezident a v absolutních číslech dosáhl na 16 552 citací. V rusko-jazyčných médiích je vykreslován jako kritik ruské opozice, bojovník proti USA a obránce Ruska.

Není „loutkou USA“ jako všichni světoví politici, kteří nemají názory blízké politice Kremlu - český prezident je naopak podle kremelských zdrojů „nezávislý a objektivní“. Roli bojovníka proti USA sehrál Zeman i při vykonstruovaném konfliktu s americkým velvyslancem.  Bezdůvodně tak útočí na stát, který je podle obranné doktríny hlavním garantem naší bezpečnosti.

Kremelský příběh

Hlava českého státu pravidelně přebírá a tlumočí pozici Kremlu do českého veřejného prostoru. Když dezinformační aparát Ruské federace nasadil mobilizační tezi o údajných banderovcích na Ukrajině, český prezident ji zopakoval.  Když se Kreml snažil legitimizovat krádež ukrajinského Krymu, používal jako argument tvrzení o takzvaném ukrajinském jazykovém zákonu, který měl mít zdrcující dopady na ruskojazyčnou menšinu. Zeman tuto dezinformaci zopakoval i pro čínskou státní televizi, přestože zákon nikdy nevstoupil v platnost a šlo o návrh jednoho poslance, nikoliv ukrajinské vlády.

Zeman vytrvale opakuje kremelský příběh, který se snaží vytvořit dojem, že Ukrajina není suverénní stát. Například v rozhovoru pro ruskou státní televizi souhlasil s tím, že se Ukrajina snaží umělým způsobem změnit geopolitické směřování. Také souhlasil s tím, že finanční podpora ukrajinské vlády je házením peněz do válečného krbu - čímž implikuje, že by se evropská pomoc Ukrajině měla zastavit. Opět přesně v linii zájmu Kremlu. Hlava českého státu tak odmítá, že by si Ukrajina mohla vybrat si svou budoucnost a směřovat do EU či do NATO. Fakticky tedy neuznává Ukrajinu jako suverénní stát.

Bezpečnost ČR ohrožuje i jednání Zemanových spolupracovníků. Prezidentův hlavní ekonomický poradce působil jako dlouholetý jednatel energetické společnosti s úzkým propojením na Kreml. Zemanův šéf kanceláře nezískal bezpečnostní prověrku, o kterou požádal. Šéfovi prezidentovy vojenské kanceláře nebyla bezpečnostní prověrka prodloužena. Prezidentův hlavní zahraničně-politický poradce (a očekávaný budoucí velvyslanec ČR v USA) vystoupil na akci česko-ruské organizace, která přesně podle kremelského zadání tvrdí, že „tyátr s chudáky běženci“ je od počátku zinscenovaný tandemem Anglie – USA s požehnáním Bilderbergu. Nebo že je (kancléřka) Merkel vázána „kancléřským aktem“, což je „tajná smlouva vazalství Německa vůči USA“.

Že se Zeman jako jeden z prvních evropských státníků objevil v oficiální zprávě českých bezpečnostních složek o extremismu, není tím nejzásadnějším. Hrozbou pro český stát je především to, že prezident jedná v souladu s dezinformační kampaní státu, který podle české zahraničně-politické koncepce „zásadním způsobem destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu“.

Putinovo přání

Prezident ignoruje i posudky kontrarozvědky, kdo je bezpečnostní hrozbou, když dává rozhovor člověku, kterému byla na základě informací českých zpravodajských služeb zrušena novinářská akreditace. Hlava českého státu také pravidelně poskytuje interview manipulativním Parlamentním listům a pro kremelský vládní list pro změnu zopakuje, že americký velvyslanec má na Pražském hradě dveře zavřené.

Nelze se tedy divit, že nyní podle svých slov „udělá cokoliv“, aby se konalo referendum o vystoupení z EU a NATO.  Zemanův systematický útok na ukotvení naší země v západních bezpečnostních strukturách tak vstupuje do poslední fáze; tou bude právě snaha vyvolat referendum o vystoupení ČR z euroatlantických struktur.

A jak vidíme z nizozemského referenda v dubnu nebo britského hlasování koncem června, pak už nerozhodují racionální argumenty, nýbrž emoce, dezinformace a lži.  A v nich je Kreml a jeho spojenci v českém veřejném prostoru velmi dobrý. Pokud se Zemanovi podaří příslušnost k našim spojencům aspoň částečně narušit, splní Putinovi další přání.

Nastal čas nazývat věci pravými jmény.  Zeman otevřeně hájí zájmy Moskvy a útočí na strategické bezpečnostní zájmy České republiky. Nejde o standardní demokratickou hru; už tři roky se před našima očima odehrává útok na bezpečnost a suverenitu státu.

Co s tím?  Zeman má vést českou delegaci na zmíněný alianční summit, který má sloužit i k ujištění, že východní spojenci budou ochráněni před Ruskou federací. Ale pro její zájmy tu Zeman systematicky pracuje. Jeho roli by si měla uvědomit česká vláda, která je z ústavy za zahraniční politiku odpovědná. A měla by Zemana důrazně požádat, aby na summitu NATO mlčel.

V následujících osmnácti měsících pak Česko zažije prezidentskou bitvu. Kreml v tomto geopolitickém souboji o směřování naší země bude mít jasného koně – Miloše Zemana. Čím dříve si to demokraté napříč politickou scénou uvědomí, tím větší šanci na vítězství proatlantického lídra budeme mít. Pro začátek by se třeba mohli přestat účastnit Zemanova předvolebního tažení republikou (až na jednu výjimku sociálně-demokratičtí) hejtmani.

Autor je vedoucím programu Kremlin Watch a zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty