Pilulky, které léčí dětskou hyperaktivitu, mohou docela dobře pomoci třeba i studentovi k lepšímu výkonu při zkoušce.
Budeme užívat preparáty na povzbuzení paměti a zvýšení mozkové činnosti se stejnou lehkostí, s jakou si dnes necháváme upravit oční víčka, zmenšit nos či odsát tuk ze stehen?
Jisté je zatím pouze to, že mezi studenty a manažery se užívání takových látek masově šíří a že odborníci si nejsou jisti tím, jaké to může mít důsledky a jak se k tomu máme postavit.
Neurolog z Pensylvánské univerzity Anjan Chatterjee zavedl pro chemickou podporu mozkové činnosti termín „kosmetická neurologie“. A naznačil tím, že se může stát stejně samozřejmou součástí života moderní společnosti jako kosmetická či plastická chirurgie. Mnoho lékařů, psychologů i filozofů však v tomto trendu vidí velký hazard – podle nich přitom nejde „jen“ o zdravotní rizika, ale i o znásilňování lidské přirozenosti, morálky a svobody.
Zastavit to už nejde
„Kdyby bylo možné vystavit moratorium na užívání podpůrných prostředků na mozkovou činnost (kognitiv) do doby, než lépe prozkoumáme rizika s nimi spojená, bylo by to samozřejmě nejlepší možné řešení,“ napsala letos v lednu v časopise Time neuroložka Martha Farahová z Pensylvánské univerzity. „Ale džinové už jsou z lahve venku.“
Řada lidí se k lékům dostane po dohodě se známým lékařem.Jsou: podle průzkumu mezi 11 000 studenty amerických vysokých škol užívá stimulanty sedm procent z nich, přičemž v campusech elitních vysokých škol je to až čtvrtina studentů. U nás podobné průzkumy zatím neexistují, ale na základě internetových diskusí, inzerátů nabízejících příslušné preparáty a odhadů odborníků lze usoudit, že situace je obdobná. „Jde opravdu o relativně nový trend, alespoň co se týká nárůstu popularity a frekvence diskusí. První sondy naznačují, že zřejmě nejvíce zasažené skupiny mohou tvořit zejména mladí lidé mezi dvaceti a pětatřiceti, na které jsou kladeny vysoké pracovní či školní nároky,“ říká Michal Miovský z Centra adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Mezi nejpopulárnější takto používané preparáty patří ritalin (viz také Respekt 6/2008), adderal a provigil. Všechny tyto látky mají původní účel jako oficiálně předepisované léky: adderal a ritalin lékaři předepisují především dětem trpícím hyperaktivitou a poruchami pozornosti (ADHD). Provigil je předepisován na narkolepsii, neboli chorobnou spavost. Při podání lidem, kteří těmito poruchami netrpí, mohou uvedené léky vést ke zvýšení schopnosti soustředění, jasnějšímu myšlení, posílení paměti a větší odolnosti vůči únavě. A to je přesně to, oč studentům jde například před maturitou nebo ve zkouškovém období na vysokých školách.
(Článek Michala Komárka - Kosmetická neurologie.)
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].