Mají mít občané České republiky v roce 2017 právo na internetu v registru smluv kontrolovat, jak stát, kraje, obce a některé instituce hospodaří s veřejnými penězi? Tuto otázku vyřešila Poslanecká sněmovna již před časem; zdálo se. Během včerejška ovšem poslanci provedli (výsledné hlasování po jménech) v novele zákona o registru smluv takové úpravy, které tuhle kontrolu významně omezují. Pokud Senát změny podpoří, neuvidíte tedy, jak hospodaří státní a národní podniky a dále krajské, obecní a městské firmy (např. dopravní podniky). Proč?
Předkladatel novely Marian Jurečka z KDU-ČSL tvrdí, že jeho cílem bylo ochránit podnik Budvar před znevýhodněním na trhu. Bude-li národní pivovar zveřejňovat smlouvy na internetu, konkurence bud mít výhodu, tvrdí ministr. Při projednání návrhu ve sněmovně si však poslanci vzpomněli, že se jim Jurečkův návrh úplně nepozdává, a k předpisu o jednom ustanovení navrhli celých devět stran pozměňovacích návrhů. Například hospodářský výbor navrhl (bod B1) z registru vyjmout nejen národní, nýbrž i státní podniky, kterých je přece jen o něco víc.
Hlasování o odstraňování povinných subjektů z nutnosti zveřejňovat smlouvy provázely zmatky a nečekané zvraty, o výše zmíněném návrhu hospodářského výboru se hlasovalo celkem pětkrát. První dva pokusy návrh neschválily (ve druhém případě o jediný hlas), další dva naopak ano; ve všech čtyřech případech však některé hlasující „zradila technika“. Jak už se to mezi našimi poslanci nezřídka stává…
Nakonec vše rozhodl pátý pokus, který pro sebe urvali příznivci pozměňovacího návrhu. Dramatický průběh mělo i hlasování o konečném znění novely: první nesouhlasný výsledek stornovala námitka, naopak druhý souhlasný výsledek se již podařil. V tomto ohledu je zajímavé sledovat srovnání hlasování u sociálních demokratů, kdy se tři poslanci (ministr Chvojka, poslankyně Nytrová, poslanec Seďa) mezi 1. a 2. hlasováním odhlásili, tím snížili kvórum a zákon omezující transparentnost tak mohl projít.
Hlasování 1. (hlasování ANO znamená osekání registru smluv).
Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL, z nichž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve svém programu slovy, že „omezení korupce budeme prosazovat“:
Sociální demokraté, komunisté a ani občanští demokraté přímo registr smluv v neměli. Před volbami se však většina poslanců osobně zavázala projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, které mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv — konkrétně pod tuto formulaci:
Z kandidátů, kteří se k podpoře registru smluv zavázali, jich v současnosti 164 vykonává poslanecký mandát. V klubu ČSSD je to 39 poslanců, v KSČM 22, u lidovců 13 a v klubu občanských demokratů 8. Řada z poslanců, kteří osobně slíbili pod svým jménem hlasovat pro výše uvedený návrh, se podíleli na vykostění zákona, který napomáhal transparentnosti a umožnil veřejnosti lépe kontrolovat, za co jsou utráceny veřejné prostředky — tedy daně občanů.
Ministr Jurečka, který novelu předložil, po finálním hlasování pro server iDnes.cz na otázku Josefa Kopeckého „Takže Budvar je pro vás větší hodnotou, než aby měla veřejnost kontrolu, jak se zachází s veřejnými penězi ve všech státních firmách?“ odpověděl: „Já jsem zakladatel za stát, který je zodpovědný za Budvar. Jakožto člověk s touto zodpovědností jsem jednoznačně hájil zájem tohoto podniku.“
Přečtěte si více k tématu
Komentář: Vláda Bohuslava Sobotky si může dovolit vykašlat se na boj proti korupci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
