Trump vydal příkaz vyhnat Snílky. Jde o to, jací chceme být, reagoval Obama

Spojené státy americké udělaly významný krok na cestě k oné „minulé velikosti“, kterou při svém zvolení slíbil prezident Donald Trump. Jeho vláda oznámila zrušení pozoruhodného zákona Obamovy éry známého pod zkratkou DACA. Jde o program chránící před deportací z USA ty nelegální přistěhovalce, kteří tam přišli s rodiči jako děti, vyrostli tam a zapustili kořeny, aniž jakkoli mohli za to, že se tak stalo v rozporu s přistěhovaleckým zákonem.

Obamova DACA  dala těmto „lidem bez papírů“ šanci vystoupit na povrch a požádat si o dočasné povolení k pobytu. Podmínkou byl čistý trestní rejstřík a žádný škraloup v zápisech týkajících se národní bezpečnosti. Požádat o odklad mohli jen ti, kteří chtěli dál studovat, nebo sloužit v ozbrojených složkách. Získat souhlas pro ně znamenalo možnost získat legálně základní občanské vymoženosti jako řidičák a pracovní povolení a možnost kroků k legalizaci pobytu v USA. Do úterka tuto šanci získalo 787 580 dětí ilegálních přistěhovalců, jimž kongeniální zkratka oficiálně říká SNÍLCI, DREAMERs podle Development, Relief and Education for Alien Minors  Act - čili zákona O rozvoji, podpoře a vzdělání cizích menšin.

Před všemi těmito lidmi – kteří mimochodem při žádosti o DACA poskytli úřadům veškeré osobní údaje a cizinecká policie je tudíž vypátrá okamžitě – se Trumpovým rozhodnutím otevřela možnost, že budou ze dne na den vytrženi ze svých životů a domovů a deportováni do země, kterou třeba nikdy neviděli a jejímž jazykem neumí vůbec mluvit.

Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions označil zrušení DACA za skvělou věc, která vrací do Ameriky právo a vymítá mocenskou svévoli. Ochranný program totiž není zákonem, který by schválil Kongres, nýbrž byl uveden v platnost prezidentským nařízením - proto ho taky teď může opačné nařízení jiného prezidenta snadno zrušit. Lidi chráněné programem Sessions nazval „skupinou cizích vetřelců“ a vyzval Kongres, aby pro řešení jejich situace navrhl místo zrušeného programu nějaký regulérní zákon. Pro tuto legislativní činnost vyhradil prezident Trump zákonodárcům šest měsíců a na tu dobu byl  Obamův program ponechán v platnosti - ovšem jenom pro už schválené Snílky, nové žádosti se už nepřijímají.

K zásahu Trumpovy administrativy se dlouze vyjádřil sám tvůrce opačné strategie Barack Obama. „Migrace může být docela kontroverzním tématem. Všichni chceme bezpečné hranice a dynamickou ekonomiku a je zcela legitimní se přít o to, jak těch věcí dosáhnout. Ale to není tento případ. Tento krok je namířený proti mladým lidem, kteří vyrostli ve Spojených státech a jsou srdcem i myslí Američany se vším všudy, až na jednu věc - nemají na to papír,“ napsal Obama na Facebooku a pokračoval:

„Dlouhé roky tady politici z obou stran společně pracovali na zákonu, který by těmto mladým lidem řekl: pokud vás sem přivezli rodiče a vy tu žijete od dětství a chcete studovat nebo sloužit v armádě, dostanete čas na to v klidu si vyřídit občanství. Během svého prezidentství jsem mnohokrát žádal Kongres, aby ten zákon schválil a poslal mi k podpisu. Ale nikdy nic nepřišlo. A protože nedává smysl vyhánět talentovanou vlasteneckou mládež z jejich domova jen kvůli tomu, že kdysi jejich rodiče udělali ilegální věc, rozhodla se moje vláda hrozbu deportace z těchto mladých lidí sejmout. A Ameriku to v důsledku posílilo. Bohužel dnes tato hrozba padá na některé z našich nejlepších a nejtalentovanějších lidí znovu…

Řekněme si to jasně: současný krok Bílého domu není vyvolán žádnou právní nutností. Je to čistě politické rozhodnutí - a morální otázka. Ať už může migrace obecně vyvolávat v Američanech jakékoli obavy či stížnosti, neměli bychom kvůli tomu ohrožovat budoucnost lidí, kteří se sem nedostali vlastní vinou, nespáchali nic špatného, nepředstavují žádné ohrožení a o nic nás nepřipravují. Jejich vyhnání nebude mít vliv na výšku nezaměstnanosti, nikomu se tím nesníží daně ani to nikomu nezvýší plat…

V podstatě nejde o nic jiného než o jakousi zásadní slušnost. O to, jestli jsme lidé schopní vyhnat z Ameriky mladé lidi snažící se a plné nadějí, nebo jestli se k nim zachováme tak, jak bychom chtěli, aby se svět zachoval k našim vlastním dětem. Jde o to, jací jsme - a jací chceme být.“