Africká města zápasí se znečištěním - to není úplně překvapivá zpráva. Zápasí ovšem nejen se znečištěním vzdušným, prachovými částicemi či jedovatými výfukovými plyny, ale zvukovým. V afrických městech je zkrátka velký hluk a podle Světové zdravotnické organizace je to nezanedbatelný problém - dlouhodobý hluk zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob a způsobuje větší únavu.
A velká část přitom naráží na podobný problém. Hlasité je náboženství. Konkrétně svatostánky, které svolávají k modlitbám své ovečky, ať už zvony (křesťanský případ) či voláním muezzina (případ islámu), píše americký server Quartz.
Je to možné buď represivně, nebo technologicky. V pevnou rukou řízené Rwandě dolehla ruka protihlukového zákona nejprve na kostely, kterých pro porušování hlukových norem stát zavřel na sedm stovek, a pak hned na mešity, které dostaly zákaz svolávat věřící pomocí megafonů. Trochu méně přísná je Nigérie, která také zavírá kostely a mešity, když dlouhodobě příliš hlučí. O kus dál, v Ghaně na to jdou po dobrém: žádají mešity, aby k modlitbám svolávaly pomocí aplikace WhatsApp nebo esemeskou.
Což se samozřejmě potýká s problémy, podotýká Quartz. Především muslimské menšiny či většiny považují regulaci hlasitosti svých muezzinů za zásah do ústavních práv a také podezřívají vlády (především v autoritářských zemích), že argument o hluku zneužívají ke kontrole náboženství, které považují za hrozbu pro svou moc.
Vstřícný ghanský příklad má zase jiný háček: online technologie skutečně pomáhají problém řešit. Ovšem přístup k internetu má zatím jen každý třetí Ghaňan či Ghaňanka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
