SOS, tentokrát ze Sokolova: Ano, pane ministře, selektování existuje

Znepokojivé slovo „selekce“ v souvislosti s přetížením nemocnic se vrací. Ve čtvrtek dopoledne ho několikrát použil primář interny sokolovské nemocnice Martin Straka v emotivním vstupu do České televize. „To prostě nemá kvalitní řešení. Musíme improvizovat, musíme ty lidi různě přeposílat, musíme lidi selektovat. Ano, pojďme si říct na férovku, že selektování pacientů existuje. Ano, pane ministře, opravdu existuje selektování pacientů, to jinak nejde,“ prohlásil lékař v odpovědi na otázku, jak si jeho oddělení poradí v situaci, kdy má poslední dvě volná lůžka intenzívní péče a přísun pacientů s koronavirem nepolevuje.

Okres Sokolov je – spolu s Chebem a Trutnovem - jedním ze tří, kde vláda kvůli silnému šíření nákazy omezuje volný pohyb dovnitř a ven. O selekci pacientů mluvil už několikrát také primář interny v Chebu Stanislav Adamec.

„Je to válka, my z mojí generace jsme nikdy nic takového nezažili. Je to největší krize, jaká kdy byla,“ řekl poté Straka Respektu. A na otázku, co si pod pojmem selekce představit, odpověděl: „Pokud mám na jednotce intenzívní péče jen jedno volné místo a přivezou mi tři pacienty, kteří jsou špatní, tak je nemám kam dát a musím selektovat, koho na JIPku dám. I ti další dva dostanou vše, co by měli, ale už ne v rámci intenzívní péče. Před rokem by na JIPce byli, teď tam být nemohou,“ přibližuje primář s tím, že jde o „denní chleba“.

V nouzové situaci, jakou popisuje, mají podle ministerstva zdravotnictví lékaři a nemocnice za úkol ozvat se krajskému koordinátorovi nebo na centrální dispečink. Ten funguje od loňska a hledá pro covidové pacienty z přeplněných nemocnic místo jinde. Přesuny jsou podle Straky zásadní pomocí, ale v praxi nastávají situace, kdy se je nedaří zorganizovat dost rychle, třeba při nočních směnách. Nemocnicím by prý ulevilo, pokud by sanitky mohly odvážet pacienty z domova rovnou do jiných krajů a spádovou nemocnici vůbec nezatěžovaly. To není ani v dnešní krizové době zvykem, navíc by se tím problém mohl přenést do situace, že nebude dost sanitek.

„My jsme dnes takzvaně čistili,“ popsal primář čtvrteční den na konci denní služby. „Pacienti se převáželi do Příbrami, Strakonic nebo do Písku, abychom si před víkendem uvolnili nějaké kapacity a mohli svůj region zvládnout. Když jsem odjížděl, 15 míst bylo volných. Ale když se to zblázní, tak už ráno mohou být zase plná a budeme tam, kde jsme byli,“ přibližuje.

Zároveň upozorňuje na to, že pojem selekce může být vnímán zkresleně. Na otázku, zda někdy musel kvůli nouzi obětovat někoho z pacientů jen proto, že pro něj odpovídající místo, Straka odpovídá, že nikoli. „Bavíme se o lidech, kteří jsou s covidem prakticky nezachranitelní,“ vysvětluje lékař. Covidový zápal plic mívá podle něj výrazně těžší průběh, než je běžné. Mnozí starší pacienti by tak za normálních okolností bez pandemie mohli mít před sebou ještě mnoho let aktivního života, ale koronavirus je nemoc nad jejich síly, což ani pobyt v intenzívní péči nedokáže změnit. Úvahu, že někdo z těch, na které by se za normálních okolností mimo selekci intenzívní péče dostala, by mohl teoreticky přežít, už Straka nechtěl rozvádět.

Podobně mluví Strakův protějšek Adamec z Chebu. „Jakmile se u starých lidí spojí covid s dalšími chorobami, výsledky bývají špatné, úmrtnost je vysoká. Za normálních okolností, když možnost máte, tak tomu člověku šanci dáte. Ale pokud jde o případ, kdy je někomu přes osmdesát a má další choroby, pak ani nemá smysl ho do intenzivní péče posouvat, abychom nezabírali místo někomu, kdo je perspektivnější. Pokud vyčerpáte lidské a materiální zdroje, musíte přistoupit k určité selekci,“ prohlásil Adamec, který na kritickou situaci v nemocnicích v karlovarském kraji před měsícem upozornil jako první.

Volání o pomoc podle Straky souvisí primárně s tím, že nemocnice na Karlovarsku zvládají situaci jen za cenu extrémního nasazení personálu a že se dál potřebují spolehnout na zvenčí. Veřejná vystoupení mají být cestou, jak si zajistit, že problém nesejde ze zřetele.

Nemocnice v Sokolově nespadá na rozdíl od Chebu pod krajský holding, ale pod privátní skupinu Penta. Ta za svým lékařem stojí v tom, že přetížení je extrémní, ale od pojmu selekce – jehož používání kritizuje také ministerstvo zdravotnictví – si drží odstup. „Nemocnice  v Sokolově je na hranici svých možností, zdravotníci jsou neskutečně obětaví, oni vědí nejlíp, co znamenají slova výjimečný stav. K tomu patří i emoce. Pan primář je skvělý doktor, ale v tom, co říkal, hrála emoce až příliš velkou roli,“ uvedl v odpovědi na žádost o reakci mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Straka stejně jako Adamec a mnozí místní fandí myšlence využít v nouzi i nabídky na výpomoc z blízkého Německa. Bavorsko v listopadu slíbilo převzít v případě potřeby až sto Čechů s covidem, ale ministr zdravotnictví to Jan Blatný odmítá.

Podle karlovarského hejtmana Petra Kulhánka, který o výpomoc z Německa opakovaně usiloval, nyní stoupá i zatížení nemocnic v Německu a přetížení nemocnic v jeho kraji se daří řešit v rámci Česka. Případná aktivace pomoci z Německa tedy podle Kulhánka zůstává v režimu „stand-by“ - kdy Blatný minulý týden na návštěvě Chebu Kulhánkovi slíbil, že v případě jednoho telefonátu dá věci s Německem do pohybu. To nicméně podle Kulhánka zatím není potřeba.

„Zjišťoval jsem teď zcela aktuální data. Všechny požadavky na transfery včetně dnešních a zítřejších se plní. Zaplaťpánbůh se nám daří průběžnými převozy kapacitu uvolňovat,“ uvedl hejtman.