0:00
0:00
Agenda21. 5. 20215 minut

Jedním z kontrolorů živých kauz BIS se může stát i šéf legislativy Miloše Zemana

Vláda se rozhodla, že personálně obsadí orgán pro dohled nad tajnými službami

,
Lukáš Valášek, Jan Horák
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, 2021
Autor: ČTK

Vláda Andreje Babiše chce nedlouho před podzimními volbami personálně obsadit orgán, která má pravomoci nahlížet i do živých operací tajných služeb. A podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz jsou na seznamu i kandidáti, kteří vzbuzují otazníky - šéf legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán a exministr zahraničí Cyril Svoboda.

Svoboda se v roce 2015 účastnil v Moskvě výročí oslav prokremelské dezinformační televize Russia Today, u jednoho stolu tehdy seděl s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a budoucím národně bezpečnostním poradcem USA Michaelem Flynnem, který byl nakonec nucen rezignovat kvůli netransparentním schůzkám s ruským velvyslancem. Pelikán je dlouholetý hradní legislativec, jehož současný šéf Miloš Zeman opakovaně útočí na české tajné služby, především kontrarozvědku BIS, která se soustředí na vyšetřování ruského vlivu v Česku.

↓ INZERCE

Naposledy prezident zpochybnil verzi tajných služeb a policie, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích, při němž zemřeli dva lidé, byla ruská vojenská rozvědka GRU. Zeman přišel s tím, že je ve hře několik vyšetřovacích verzí, což odmítl jak nejvyšší státní zástupce, tak ministr vnitra i premiér. Zeman se zároveň delší dobu snaží dostat k citlivým informacím o ruských agentech a jejich spolupracovnících: jak loni upozornil Radiožurnál, požádal o jejich poskytnutí BIS.

Poslanecká sněmovna v roce 2018 přijala zákon, jenž zřídil orgán pro dohled nad tajnými službami, který má široké pravomoci. Sedět v něm měli respektovaní lidé s kredibilní pověstí, kteří by touhle cestou vykonávali nad prací tajných služeb větší veřejný dohled. Dosud toto těleso nebylo personálně obsazeno, ale to by se nyní mělo změnit. Mandát zvolených členů je pět let.

Cyril Svoboda vlevo; ilustrační foto Autor: HN – Branislav Račko

„Ptali se mě z ministerstva vnitra, jestli s nominací souhlasím. Řekl jsem, že ano. Jsem původně legislativec, s bezpečnostní problematikou jsem přicházel do styku z hlediska právního. Myslím si, že bych mohl pomoct,“ řekl Aktuálně.cz a Respektu Pelikán. Ten na Hradě často zastřešuje odmítnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Respekt se takto zatím neúspěšně snaží dostat k prezidentově korespondenci s ruským prezidentem Putinem kvůli vakcínám Sputnik V).

Pelikán podle svých slov o své nominaci s prezidentem ani s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem nemluvil. Předpokládá však, že oba nadřízení o ní vědí. Pakliže by úředník Hradu před volbami v orgánu zasedl, musela by to respektovat i nová vláda. Podle schváleného zákona jsou po dobu funkčního období „kontroloři“ zpravodajců neodvolatelní a nikdo je nemůže zbavit funkce. O místo mohou přijít jen z věcných důvodů, jako je ztráta bezpečnostní prověrky nebo pravomocné odsouzení za trestný čin.

Dosud na tajné služby dohlížely jen sněmovní komise složené z poslanců. Ty jsou však odkázané pouze na informace od ředitele dané služby nebo jím pověřeného podřízeného. Do živých kauz vstupovat nemohou. Nový orgán by to mohl dělat: ze zákona by mohl kontrolovat i probíhající akce tajných služeb a také to, zda jejich konkrétní příslušníci nepochybili. Instituce, které by v orgánu měly své nominanty, by tak mohly získat přístup k nejcitlivějším rozpracovaným případům.

Reportéři Aktuálně.cz a Respektu se premiéra Andreje Babiše (ANO) i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka ptali, zda někteří nominovaní byli na seznam zařazeni na přání Hradu. Ani jeden z nich na dotaz nereagoval. Ministr vnitra Jan Hamáček Aktuálně.cz a Respektu řekl, že o nominaci Pelikána na vlivný post neví. Na seznam ho údajně zařadil Hamáčkův náměstek Jiří Nováček; i ten je mezi kandidáty. Seznam celkem deseti lidí formálně sestavil Úřad vlády, jenž oslovil resorty vnitra, zahraničí a obrany.

Jak potvrdil mluvčí Úřadu vlády Vladimír Vořechovský, nominacemi se bude 26. května zabývat Bezpečnostní rada státu. Po projednání na radě zamíří seznam k vládě, jež nominace potvrdí. Ve finále pak pět členů vybere Poslanecká sněmovna.

2015: Moskevské oslavy prokremelské televize Russia Today, u stolu prezident Vladimir Putin a Michael Flynn Autor: REUTERS

„Zabývám se bezpečnostní problematikou, jsem garant výuky bezpečnostních studií a splňuji podmínku bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné,“ řekl ke své nominaci Aktuálně.cz a Respektu Svoboda, který působí také jako poradce premiéra Babiše. Dotazy na svou důvěryhodnost s ohledem na zmiňovanou propagandistickou akci s Putinem odmítá právě s tím, že má prověrku na stupeň přísně tajné. A jak uvádí, dostal ji až po návštěvě Ruska. Národní bezpečnostní úřad mu vydal i certifikát pro potřeby NATO.

Podobně reagoval i Pelikán. Dalšími nominanty jsou ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Josef Veselý, ředitel bezpečnostního odboru na ministerstvu zahraničí Hynek Pejchan či renomovaný ústavní právník Jan Kudrna.

Bezpečnostní experti se shodují, že nezávislá kontrola tajných služeb nad rámec parlamentních komisí je potřeba. Záleží však na tom, kdo a jak ji bude provádět. Nový zákon říká, že požadované informace může ředitel zpravodajců odepřít ve chvíli, pokud by ohrozil aktuální operaci. Takové odmítnutí však musí podepsat premiér.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články