Čeká se na rezavý pás, poštovní hlasy hrají do karet Bidenovi

Sčítání hlasů zaslaných poštou zatím potvrzuje předpovědi, že pomohou spíš Joe Bidenovi. Jeho velmi těsný náskok mírně roste v Michiganu, kde chybí sečíst 10 procent hlasů. Těsný, nějakých dvacet jedna tisíc hlasů, je i ve vedlejším Wisconsinu. Čeká se také na Nevadu a Arizonu, kde Biden rovněž těsně vede. V Nevadě ovšem oznámili přerušení sčítání hlasů, pokračovat se má až ve čtvrtek. Rozhodnuta ještě není ani Arizona, kde bylo zatím sečteno 86 procent hlasů. Biden ale zatím vede o téměř dvě stě tisíc hlasů a čeká se, že vyhraje. Stále přitom platí, že pokud Biden, jemuž poštovní hlasy hrají do karet, zmíněné čtyři státy vyhraje, obsadí Bílý dům.

Ze hry Biden navíc není ani v Pennsylvánii. Tam sice výrazně vede Trump (o 440 tisíc hlasů), demokratický kandidát ovšem náskok viditelně stahuje, navíc v silně prodemokratické Filadelfii bylo krátce po páté hodině sečteno jen 60 procent hlasů. V Georgii chybí sečíst asi čtyři sta tisíc hlasů, ale Trump má solidní náskok sto tisíc hlasů a demokratické okrsky v Atlantě už byly téměř všechny sečteny.

Povolební noc se ve Spojených státech chýlí ke konci, souboj mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho demokratickým rivalem Joem Bidenem ale zůstává otevřený. Pozornost země se nyní upírá k hrstce států, kde ještě pozorovatelé nemají jasno o vítězi. Podobně jako v roce 2016 by mohla rozhodovat trojice států v takzvaném rezavém pásu, tedy Pensylvánie, Michigan a Wisconsin. Nejasné je stále vyústění souboje o Bílý dům také v Georgii nebo Severní Karolíně, kde předvolební průzkumy dávaly dvěma hlavním kandidátům relativně vyrovnané šance. Zpravodajský web BBC uvádí, že na jméno prezidenta pro další čtyři roky se možná bude čekat několik dní. Nic na tom nemění to, že Trump už se označil za vítěze voleb.

Hlasovací místnosti už jsou ve všech amerických státech zavřené, stále však zbývají k sečtení miliony hlasů. Žádná z předních zpravodajských organizací ještě nepřišla s odhadem celkového výsledku. Podle agentury AP má aktuálně bývalý viceprezident Biden jistých 238 hlasů volitelů, kteří ve finále volbu prezidenta rozhodují, zatímco Trump 213. AP ale Bidenovi na rozdíl od většiny předních televizních stanic již přisoudila 11 volitelských hlasů státu Arizona. Například podle stanice CNN je nyní poměr 224:213 pro Bidena. Analytici z webu FiveThirtyEight na konci volební noci uvedli, že pro Trumpa i Bidena stále existují různé varianty pro překonání hranice 270 volitelů, která zajišťuje celkové vítězství.

Podle zpravodaje BBC Anthonyho Zurchera by Biden za předpokladu, že ovládl Arizonu, potřeboval pro nástup do Bílého domu triumfovat ještě ve dvou státech z trojice Pensylvánie, Michigan, Wisconsin. Ve Wisconsinu se podle posledních průběžných výsledků Biden dostal do vedení, přičemž se má za to, že většina dosud nesečtených hlasů bude v jeho prospěch. V roce 2016 všechny tři severovýchodní státy těsně ovládl Trump a díky tomu si zajistil nástup do Bílého domu. Čekání na jasné výsledky z těchto regionů ještě nějakou dobu bude trvat. Delší čekání na rozuzlení prezidentské volby se letos čekalo v souvislosti s desítkami milionů korespondenčních hlasů. Nejistotu mohou prodloužit soudní stížnosti, jaké opakovaně avizuje zejména Trump. „Nejistota může přinést neklid… Ale přestože mnozí Američané hovořili o svých obavách, je příliš brzy na to říkat, zda dojde k jakýmkoli závažnějším nepokojům,“ dodává britská BBC.

Vystoupení Donalda Trumpa kritizují i lidé z jeho širšího okolí. Například Chris Christie, který pracoval v jeho týmu na přípravě před televizními debatami, prohlásil, že „je to špatné strategické i politické rozhodnutí“. Moderátor první debaty kandidátů Chris Wallace z konzervativní televize Fox News zase řekl, že Trump tím hodil hořící sirku do velmi výbušného prostředí, které nyní ve Spojených státech je.

Bitva o Senát bude pravděpodobně velkým zklamáním pro demokraty, kterým průzkumy před volbami slibovaly, že mohou zvrátit republikánskou většinu v horní komoře Kongresu. Demokraté o většinu v Senátu přišli před pěti lety – přičemž nejen v posledních letech se ukazuje, že Senát je klíčový ke kontrole prezidentovy agendy. A ani teď ji podle všeho nezískají zpět. I když je boj o Senát zdánlivě vyrovnaný, ve zbývajících státech vedou přesvědčivě republikánští kandidáti a s utvořením většiny v Senátu by neměli mít problém.

Děje se tak i přes to, že uspěl demokratický kandidát v Arizoně Mark Kelly - bývalému astronautovi se to podařilo jako teprve druhému demokratovi v tomto státě za posledních pětadvacet let. V Iowě na druhé straně uspěla výrazná podporovatelka Donalda Trumpa Joni Ernst. Republikáni uspěli i ve státech jako v Maine, kde se očekávaly potíže. Susan Collins, která se profilovala jako spíše centristická senátorka, totiž podpořila kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, což jí ve spíše demokratickém státě uškodilo.

Před televizní kamery po osmé ráno evropského času vystoupil i Donald Trump - a veřejně prohlásil, že další sčítání hlasů bude podvod. „Je to podvod na našem národu, na americké veřejnosti. Chystali jsme se vyhrát volby, upřímně jsme je už vyhráli, a najednou to všechno zastavili. Poženeme to k Nejvyššímu soudu, nechceme, aby našli nějaké hlasy ve čtyři ráno a přidali je k ostatním. Vyhrajeme, už jsme ostatně vyhráli,“ řekl americký prezident v narážce na pomalé sčítání hlasů.

Trump také uvedl, že zvítězil v Severní Karolíně nebo Georgii, tedy státech, kde je situace stále velmi vyrovnaná. V Georgii Joe Biden v posledních hodinách postupně stahuje Trumpův náskok: současný prezident momentálně vede 50,6 % : 48,1% a sečteno je  91% hlasů. V Pensylvánii je pak nutné sečíst ještě téměř dva miliony korespondenčních hlasů. Zpracováno tu bylo již půl milionu těchto hlasů a podle ABC jich zhruba 70 procent bylo pro Bidena. Trump, který v Pensylvánii momentálně vede o 700 tisíc hlasů, tedy ještě nemá vyhráno.

Již před volbami se hovořilo o tom, že pokud Biden nevyhraje rychle a jasně, otevře se pro Trumpa prostor pro zpochybnění výsledků. A vzhledem k tomu, že zatím podává „velmi dobrý výkon“ a v řadě států výrazně překonal šance, které mu dávaly průzkumy, mohl počkat na další vývoj. Prohlášením o probíhajícím volebním podvodu – které je historicky bezprecedentní a právně nevymahatelné – nicméně situaci eskaloval přesně tak, jak se mnozí báli. Nelze také zapomínat na to, že na Nejvyšším soudě, kde vše může skončit, již přes týden sedí Amy Coney Barrett, kterou tam Trump urychlené nominoval.

Pravděpodobnost, že výsledky voleb se dostanou k soudu, je podle televize Sky News čím dál vyšší. Bidenův tým věřil ve vítězství na Floridě a s ním i v jednoznačnou výhru. Floridu ale stejně jako v roce 2016 ovládl Trump a o výsledku se bude rozhodovat v Pensylvánii, kde se budou sčítat korespondenční hlasy - jež se podle britské stanice nevyhnutelně stanou předmětem soudních sporů.

Jednou z velkých slabin Bidenovy kandidatury se ukázala slabá podpora hispánských voličů, na kterou už v létě upozorňovali progresivně smýšlející spojenci někdejšího viceprezidenta. Demokratický kandidát si v klíčových státech u hispánských voličů oproti Hillary Clinton pohoršil – a je to jedna z možných příčin ztráty důležité Floridy.

I když stále není jasné, pro kterého kandidáta se sčítání hlasů vyvine příznivěji, už teď se ví, že nemůže nastat volební pat - tedy že ani jeden uchazeč o Bílý dům nezíská potřebných 270 volitelů a nastane remíza. Rozhodl o tom jeden z okrsků Nebrasky, kde zvítězil Joe Biden. Zatímco v naprosté většině států volitelé jednohlasně dají hlas kandidátovi, který v daném státě získal většinu, u Nebrasky se volitelé řídí právě výsledky jednotlivých okrsků.

Americké prezidentské volby zatím míří scénářem, na který se hodně upozorňovalo, přesto v posledních dnech před volbami jakoby trochu zmizel ze zřetele: bude to těsné a na vítěze si počkáme. Drtivé vítězství Joea Bidena se každopádně nekoná a rozhodne se v několika státech amerického Středozápadu. Už teď můžeme konstatovat, že kdo doufal v jasné a rychlé odmítnutí Donalda Trumpa americkou veřejností, je výsledky zklamán.

Státy, z kterých již známe výsledky, opakují průběh z roku 2016: Trump zatím obhajuje všechna svá vítězství, obdobně Biden bere státy, kde před čtyřmi lety vyhrála Hillary Clinton. Jediným státem, který by mohl přejít na druhou stranu, je Arizona: tam je momentálně sečtených téměř 80 procent hlasů a Biden vede poměrem 52,6 : 46,1.

Výhra jedenácti arizonských elektorů je z pohledu demokratů jistě vítaná, nicméně vzhledem k tomu, že Biden nevyhrál na Floridě, oči všech Američanů míří do Michiganu, Wisconsinu a především do Pensylvánie, kde se uděluje dvacet volitelů. Státy tvořící oni známou „modrou zeď“, která před čtyřmi lety zčervenala, i letos nejspíš rozhodnou o tom, kdo v lednu zamíří do Bílého domu. Ve všech momentálně vede Trump, nicméně některé státy ještě nezačaly zpracovávat korespondenční hlasy. Například v Pensylvánii některé volební okrsky dopředu deklarovaly, že korespondenční hlasy začnou sčítat až ve středu ráno amerického času. Stát navíc může počítat hlasy, které dorazí i v pátek. Michiganští představitelé naopak uvedli, že by chtěli všechny hlasy sečíst přes noc.

Joe Biden pronesl první povolební projev k voličům. Vyzval k trpělivosti a poctivému sečtení všech hlasů. A ve snaze udržet narativ na své straně uvedl, že myslí, že vyhraje. Těsně po půl sedmé středoevropského času Biden z Delaware, kde sleduje výsledky voleb, připomněl, že v některých státech ještě není rozhodnuto kvůli bezprecedentnímu množství korespondenčních hlasů - přičemž zmínil hlavně Pensylvánii, která se svými dvaceti voliteli bude jedním s klíčových států. „Poslouchejte lidi, my tyhle volby vyhrajeme,“ řekl na závěr přítomným v automobilech.

Pozitivní je i Donald Trump. „Napříč zemí to vypadá dobře, díky,“ tweetoval těsně po zveřejnění prvních sečtených hlasů. Od té doby se k průběhu voleb nevyjádřil, podle politických reportérů Bílého domu se k tomu nicméně chystá. Zatím reagoval na Bidenova slova na Twitteru s předpovídaným výrokem, že „se nám snaží ukrást volby“. To podle pozorovatelů jen potvrdilo, že Bidenovo vystoupení bylo taktickým krokem. Chtěl mluvit jako první a říct, že nic stále není rozhodnuto, aby tak Trumpovi zabránil prohlásit se již dopředu za vítěze voleb.  Americká média totiž v úterý přinesla zprávu, že by se Trump mohl prohlásit vítězem už během noci - ještě předtím než se sečtou všechny hlasy.

Prezident Donald Trump si podle projekce agentury AP připíše vítězství v Iowě, která byla před volbami považována za nerozhodnou. Ovládne také Montanu, celkem tedy získá dalších devět volitelů. Trumpovi se podle prvních předběžných výsledků v řadě nerozhodných států daří dobře, když vyhrál na Floridě a v Ohiu, podle Fox News také v Texasu. O vítězi nicméně není jasno, stále se čeká na to, jak dopadnou souboje v dalších klíčových bojištích, které mnohdy přijdou až v následujících dnech. Předpokládané Trumpovo vítězství na Floridě, v Ohiu a v Texasu mu otevírá další část souboje o Bílý dům, podle expertů by totiž bez těchto států jeho šance na další čtyři roky v Bílém domě v podstatě pohasly. Prezidentovi je přitom podle modelu The New York Times nakloněn další klíčový stát Severní Karolína. V podobně významném státu Georgia, který je tradiční republikánskou baštou, je však situace v současné chvíli nejasná.

Bidenovo prvenství v Arizoně předpovídá zatím jen Fox News, ostatní americká média dosud tento souboj považují za příliš těsný. Biden by získal Arizonu jako první demokrat od roku 1996 a bylo by to pro něj důležité vítězství. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je však stále pravděpodobnější, že se na jméno nového prezidenta USA bude čekat déle, než bývá obvyklé. Pozornost se totiž nyní přesouvá na další nerozhodné souboje, a to v zejména v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tamní projekce však zřejmě nebudou známy v příštích hodinách či dokonce dnech v důsledku neobvykle vysokého počtu poštovních hlasů, které se sčítají pomaleji a často se zpožděním. V Michiganu například podle agentury Reuters úřady předpokládají, že finální výsledky oznámí až ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SEČ).

Online deník Aktuálně.cz přináší šest dílčích výsledků, které zatím volby nabídly: Agentury se v odhadech opět mýlily. Koronavirus Trumpa nezničil. Biden (hlavně na Floridě) neoslovil Hispánce, ale překvapil v Texasu. Stoupenkyně konspirací se dostala do Kongresu: za Republikánskou stranu získala křeslo ve Sněmovně reprezentantů za stát Georgia Marjorie Green, jež na sebe upozornila výrokem, že věří konspirační teorii zvané Qanon. Demokraté si udrželi většinu ve Sněmovně reprezentantů. Výsledek voleb do Senátu - druhé komory Kongresu - zatím jasný není. Dosud tu měli republikáni většinu 53 ku 47 senátorů.

Projekce stanice Fox News přisuzují republikánovi Donaldu Trumpovi vítězství na Floridě, kterou většina pozorovatelů považovala za nutnou pro jeho šance na zisk dalšího mandátu. Podle agentury AP zvítězí rovněž v Idahu, celkem si tak nově přičte 33 volitelů. Demokrat Joe Biden zase podle prognózy Fox News vyhraje v Arizoně, kterou při minulých volbách získal Trump. K tomu dle očekávání vyhraje také v Kalifornii, Oregonu a státu Washington a získá tak celkem dalších 95 volitelů. O vítězi nicméně není jasno, stále se čeká na výsledky z dalších klíčových bojišť.

Trumpovo vítězství na Floridě a Bidenovo v Arizoně zatím předpovídá jen Fox News, ostatní americká média dosud oba souboje považují za příliš těsné. Předpokládané vítězství na Floridě nicméně Trumpovi otevírá další část souboje o Bílý dům, podle expertů by bez tohoto třetího nejlidnatějšího státu jeho šance na další čtyři roky v Bílém domě v podstatě pohasly. Prezidentovi jsou přitom nakloněny také další dva klíčové státy, v nichž se očekává poměrně rychlý součet hlasů, a to Severní Karolína a Georgie. Biden by získal Arizonu jako první demokrat od roku 1996. Je proto stále pravděpodobnější, že se na jméno nového prezidenta USA bude čekat déle, než bývá obvyklé.

Pozornost se nyní přesouvá na další nerozhodné souboje, a to v zejména v Pensylvánii, Michiganu, Wisconsinu, Ohiu a Minnesotě, do jisté míry i v Iowě. Tamní projekce však zřejmě nebudou známy v příštích hodinách či dokonce dnech v důsledku neobvykle vysokého počtu poštovních hlasů, které se sčítají pomaleji a často se zpožděním.

Trump si podle dosavadních prognóz zatím zajistí 147 volitelů, Biden pak 220. Pro vítězství ve volbách je nutné jich získat nejméně 270. Americká média zatím přisuzují republikánskému prezidentovi Jižní Karolínu, Oklahomu, Alabamu, Mississippi, Missouri, Tennessee, Západní Virginii, Kentucky, Indianu, Arkansasu, Jižní a Severní Dakotu, Louisianu, Kansas, Wyoming, část Nebrasky a Utah. Jeho demokratický soupeř Biden pak zvítězí v Connecticutu, Delaware, Marylandu, New Jersey, Rhode Islandu, Massachusetts, Illinois, New Yorku, Novém Mexiku, Coloradu a v New Hampshire. Podle televize Fox News také získal tři ze čtyř volitelů z Maine. Účast v amerických prezidentských volbách by podle deníku The New York Times mohla dosáhnout 67 procent, a být tak nejvyšší za posledních více než 100 let.