Volby v USA: Vůbec není jisté, že budou sečteny hlasy všech voličů

Hlasování v USA je v plném proudu. Vlastně už dlouho. V letošních prezidentských volbách byl kvůli koronavirové pandemii rekordní zájem o korespondenční hlasování. Předčasně hlasy odeslalo poštou téměř sto miliónů voličů.  Ne všichni z nich ale mají jistotu, že jejich hlasy budou sečteny.

Právě korespondenční hlasování je standardním cílem útoků prezidenta Donalda Trumpa a jeho kampaně. Trump opakovaně tvrdí, že hlasy odeslané poštou se stanou předmětem masivních podvodů ze strany demokratů. Svá podezření prezident nikdy a nijak nedoložil, přestože stojí čtvrtým rokem v čele administrativy, a má tudíž k dispozici kompletní aparát ministerstev vnitra i spravedlnosti a vyšetřovacích agentur včetně FBI.

Republikánští právníci se každém případě sérií žalob snaží sečítání korespondenčních hlasů různým způsobem omezit. V Pensylvánii například napadli možnost sečíst hlasy, jež budou odeslány nejpozději v den voleb, ale dorazí k volebním komisím teprve s odstupem maximálně tří dnů. V Minnesotě je situace podobná, pouze nejzazší datum, kdy musí hlasovací lístky poštou dorazit, je stanoveno na sedm dní. O tom rozhodla státní volební komise, které daly za pravdu místní soudy, ale republikáni dosáhli u federálního odvolacího soudu dočasného zablokování celého procesu.

Doručené hlasy tak - podobně jako v Pensylvánii - musí být zatím zapečetěné odloženy stranou, dokud se u soudů vše nedořeší. Oba státy patří mezi nerozhodné (toss-up states) - tedy ty, v nichž je výsledek nejasný. Právě Pensylvánie se může stát klíčovým místem, v němž malé množství voličů zvrátí výsledek nejen v samotném třináctimiliónovém státě, ale i v celých USA.

Podobný boj o sčítání hlasů se vede v Jižní Karolíně nebo Wisconsinu. A nebojuje se pouze o korespondenční hlasy, v pondělí například federální soud odmítl zablokovat sečtení téměř 130 tisíc hlasů odevzdaných v okrsku Harris v netradičních „volebních stanovištích“, do nichž je kvůli ochraně před nákazou možné zajet autem, odvolit skrz stažené okénko a zase odjet.

A jak vlastně korespondenční hlasování v Americe vypadá? Různé státy to řeší rozdílně, ale v zásadě má dvě podoby. V prvním případě dostanou úplně všichni voliči hlasovací lístky předem poštou - a je pak jenom na nich, zda je doručí do volební místnosti osobně v den voleb, nebo k předem určenému datu pošlou zase zpátky poštou. K tomu obdrží zvláštní obálku, již je možné zapečetit - a ta se pak vloží do další obálky, na kterou se volič musí podepsat. Jeho podpis je pak po doručení do volební místnosti kontrolován proti vzoru, podobně jako v bance. Pokud souhlasí, přihodí se anonymní zapečetěná obálka na hromadu dalších ověřených hlasů a tam čeká na sečtení. Trump bez důkazů tvrdí, že právě tento systém umožní masivní volební podvody.

Některé státy praktikují velmi podobný systém, s tím rozdílem, že vydávají korespondenční hlasy pouze adresně na požádání. Hlasovací lístek je tak nutné si buď osobně vyzvednout nebo si ho „objednat“ telefonicky či mailem, což samozřejmě představuje jistou námahu a část voličů to odradí. Původním záměrem bylo umožnit hlasování těm Američanům, kteří z nějakých důvodů v den voleb nemohou přijít osobně - hojně se využívá například mezi příslušníky americké armády. I to je dost možná jedním z důvodů, proč Trump tento způsob nekritizuje a z machinací nepodezírá.

Korespondenční hlasování ve Spojených státech už nějaký pátek funguje a postupně se rozšiřuje, letos je nicméně využíváno v bezprecedentním rozsahu. Zkušenosti zatím neukazují, že by systém bylo možné hromadně zneužívat, jediný potvrzený případ systematického pokusu o manipulaci byl zaznamenán předloni v Severní Karolíně ve volbách do Sněmovny reprezentantů - a šlo o pokus vedený ve prospěch „Trumpových“ republikánů. Pokus byl odhalen, volby prohlášeny za neplatné, volební manažer zatčen a oficiálně obviněn z trestných činů.

Korespondenční hlasování s sebou nicméně přináší zajímavý efekt, který spekulacím o regulérnosti nahrává. V mnohem větší míře ho mají tendenci využívat voliči demokratů. To v praxi znamená, že v den voleb výsledky vypadají často nečekaně dobře pro republikánské kandidáty, ale v nadcházejících dnech je dopočítávání změní, někdy i zásadně. Mezi experty tento jev již dostal přezdívku „modrý posun“ (blue shift) a je jasné, že pro republikány, kteří se o volební noci radují ze své „rudé vlny“ (red vawe), představuje vždy studenou sprchu a hořké zklamání. Tomu se teď všemožným způsobem snaží zabránit.