Dělejte víc, chce europarlament po Komisi. Proti Maďarsku, Polsku i Babišovi

Pro střední Evropu byl tento čtvrtek byl mizerný. Přinejmenším v europarlamentu, jehož poslanci drtivými většinami odhlasovali usnesení, ve kterých žádají tvrdší úřední postup proti Česku, Maďarsku i Polsku.

I když v tuzemsku logicky rezonují problémy premiéra Babiše a jeho střetu zájmů, rezoluce o našich dvou blízkých sousedech jsou podstatnější. Europoslanci dali Komisi dva týdny na to, aby začala skutečně jednat ve věci porušování právního státu. Pokud se do této lhůty nic nestane - a jak plyne ze slov komisaře Johannese Hahna zodpovědného za rozpočet, nic se skutečně nestane - bude europarlament Komisi žalovat.

Polsko i Maďarsko čelí už několik let oficiálnímu šetření Komise kvůli podezření z pošlapávání právního státu. V případě Polska jde o takzvané justiční reformy, které provádí vláda strany Právo a spravedlnost, v případě Maďarska o likvidaci médií, nevládních organizací a některých občanských svobod.

Taková procedura s členskými zeměmi je precedens a klíčová otázka zní: mají země podezřelé z porušování základních unijních pravidel dostávat společné peníze, když není jisté, že jejich rozdělování bude férové a podle práva? Kritici současné varšavské a budapešťské vlády soudí, že ne - ovšem žádná pravidla v tomhle směru neexistují.

Chtějí tedy po Komisi, aby je jasně stanovila. Mimo jiné proto, že se chystá velké rozdělování popandemického finančního balíku. A v případě Maďarska je mnohokrát doloženo, že zpronevěra unijních peněz - mířících k firmám podnikatelů blízkých premiéru Orbánovi či rovnou jeho příbuzných a přátel - je mohutná a rozšířená.

Komise to zatím neudělala. Oficiálně kvůli březnovému soudnímu odvolání obou zemí, které ještě běží, ale neoficiálně takřka s jistotou proto, že jde o politicky velmi citlivou věc. Obě země jsou na unijních penězích závislé: Polsko je jejich největší příjemce v absolutních číslech, Maďarsko v přepočtu k HDP. A nikdo neví, co přesně by naprosté zavření dotačního kohoutku způsobilo. Europoslanci každopádně žádají akci a do konce června tedy lze očekávat žalobu. Jestli to práci Komise v praxi uspíší, je však nejisté.

Na českého premiéra od europoslanců (zatím) míří pouze nezávazná rezoluce, která vyzývá evropské úřady, aby byly “ráznější” ve věci dotací pro koncern Agrofert. V Česku podle Komise právní stát v ohrožení není, ovšem premiér je ve střetu zájmů kvůli tomu, že jeho firmy (byť zaparkované ve svěřenském fondu) inkasují dotační peníze, o kterých přitom z titulu své funkce přímo rozhoduje.

O tom, že Babiš ve střetu zájmů skutečně je, a porušuje tak unijní regule, jsou přesvědčeni i auditoři Evropské komise. Zatím poslední dopis s argumenty komisařů, proč jsou tuzemské zákony na premiéra krátké a nedostatečné, přišel do Česka na začátku června. Vláda má nyní dva měsíce na odpověď.

Babišovým případem se rovněž zabývá nově zřízená evropská prokuratura, která začala pracovat od začátku tohoto měsíce.