0:00
0:00
Agenda13. 4. 20206 minut

Louisiana: Když koronavirus zasáhne v rakovinové aleji

Afroamerická komunita v USA je mnohonásobně víc zasažená pandemií

Julie Urbišová
Louisiana
New Orleans a jindy plná Bourbon Street
Autor: David Rae Morris / Polaris / Pro

Jako matka dvou dětí se skoro všechny zprávy dozvídám v autě z rádia. Při vyzvedávání ze školy, kdy je jediný relativně klidný čas v celém dni. Americká veřejnoprávní stanice NPR má pokrytý celý svět, poslední čtyři týdny se samozřejmě i tam nejvíce skloňuje koronavirus. Naprosto přesně si pamatuji na páteční rozhovor před necelým měsícem, kdy ještě Amerika mluvila o novém viru jako o chřipce a volala po tom, aby si „to“ Italové laskavě dali rychle do pořádku. Byl s lékařkou z jedné americké univerzity a padl dotaz posluchače, zda koronavirus postihuje i černošskou komunitu. Už tehdy, na začátku šíření viru ve Spojených státech, totiž kolovala fáma, že na lidi s černou pletí zkrátka virus „nejde“.

Dost jsem se podle mě hloupé otázce podivila a jen souhlasně přikývla, když odpověď odbornice zněla nějak takto: „Není potvrzeno, že by vir měl nějaké preference.“ To jsem ještě netušila, jak daleko byl tento výrok od pravdy. Uplynul už skoro měsíc od onoho pátku, kdy louisianský guvernér John Bel Edwards nařídil kvůli šíření viru uzavření škol, posléze i restaurací, barů, knihoven či kostelů. A uplynulo jen pár dní, kdy na pravidelné tiskové konferenci zděšeně zveřejnil statistiky nakažených a zemřelých následkem covidu-19. Více než 70 procent lidí, kteří nemoci v Louisianě podlehli, jsou Afroameričané, přičemž celkově tvoří 32 procent  populace tohoto jižanského státu.

↓ INZERCE

Média sice upozorňují, že zveřejněná čísla jsou jen předběžná, protože mnohá města neuvádějí u pacientů nebo zemřelých rasu, ale zároveň vyzývají politiky, aby okamžitě jednali, protože ztráty na životech v černošských komunitách mohou být děsivé. A všiml si toho i prezident Donald Trump, tedy lépe řečeno lidé z jeho týmu. Už předminulé úterý se nad vývojem pandemické situace v USA pozastavil a na základě toho jednotlivé státy zveřejnily co nejdetailnější statistiky. „Proč je právě afroamerická komunita mnohonásobně víc zasažená?“ ptal se.

Upřímně řečeno: je překvapující, s jakým údivem tato čísla louisianští politici komentují. Na jihu vždy platilo, že právě černošská populace patří mezi nejzasaženější, co se týká nejen civilizačních chorob (cukrovky, obezity a vysokého krevního tlaku), ale například i zhoubných nádorů. Právě tady totiž více než kde jinde platí, že černý znamená chudý. A chudý znamená bydlet ve špatné čtvrti, ve městě se špatným ovzduším, znamená to dělat práci, ve které se organismus namáhá víc než kde jinde, a nemít v okolí žádné obchody s kvalitním jídlem.

New Orleans Autor: Chris Graythen / Getty images /

Například území podél řeky Mississippi mezi městy New Orleans a Baton Rouge, což je hlavní město státu Louisiana, se přezdívá Cancer Alley - rakovinová alej. Sídlo petrochemického průmyslu je příčinou, že právě tady už od 80. let monitorují alarmující čísla týkající se pacientů s nádory. V okrsku St. John Baptist, kde černošská komunita tvoří 55 procent obyvatel a který je vzdálené 30 mil od New Orleansu, mají podle Federální agentury na ochranu životního prostředí lidé 700× větší šanci onemocnění rakovinou kvůli kvalitě ovzduší. Nechápu tedy, jaké divadlo na louisianské občany místní politici hrají.

Právě v tomto zhruba čtyřicetitisícovém okrsku je totiž i největší úmrtnost následkem koronaviru na počet obyvatel v USA. Údaje z minulého týdne uváděly, že následkem covidu-19 zemřelo 30 lidí, což je vzhledem k nízkému počtu obyvatel velmi mnoho. V porovnání s New Yorkem, který je epicentrem nákazy a kde připadá na 100 tisíc obyvatel 29 mrtvých, má toto malé, méně než 50tisícové louisianské území na stejný počet obyvatel bilanci 69 zemřelých. V místě přitom nemají ani nemocnici a pacienty musejí převážet do větších měst.

„Chemičky tady pouštějí do ovzduší toxické látky celých 50 let. Všechny zdejší komunity mají dýchací potíže, některé jsou zasažené méně, jiné více. Ale už tak jsou všechny velmi zranitelné,“ řekla v rozhovoru pro deník Guardian tamní ekoložka Wilma Subra. „Když k tomu přidáte tento virus, který agresivně zasahuje plíce, jsou k této nemoci mnohem více náchylnější,“ doplnila. Guardian se ptal i dalších odborníků - například Michaela Jerretta, vědce zabývajícího se dopady životního prostředí na lidské zdraví, který potvrdil, že špatná kvalita ovzduší zvyšuje riziko onemocnění zápalem plic. Nicméně dodal, že čeká na přesnější výzkumy, zda je tomu tak i v případě covidu-19.

Bezdomovci v New Orleans dostávají lídlo Autor: MEGA / The Mega Agency / Profime

Louisiana ale není jen tento malý okrsek trhající smutné rekordy. Aktuálně je v 4,5milionovém státě přes 20 000 nakažených, 806 zemřelých a přes 2000 hospitalizovaných s nákazou koronavirem. Lékaři se jednoznačně shodují, že za takto vysokými čísly může být mimo jiné právě sociální nerovnost, a tedy nedostatečná preventivní péče, špatná zdravotní situace lidí ze sociálně slabých skupin a nevhodný životní styl nejvíce zasažených komunit, které si navíc mnohdy nemohou dovolit zdravotní pojištění. „Zatímco úřady doporučují lidem zůstat doma a vyhnout se nakažení za každou cenu, černošští spoluobčané patří velkou měrou k té části společnosti, která nemá ten luxus pracovat z domova. To samozřejmě zvyšuje riziko kontaktu s virem, ať už v dopravních prostředcích nebo přímo v práci,“ poznamenává list The New York Times.

Statistiky z dalších míst USA navíc ukazují, že nejde jen o problém jednoho jižanského státu. Stejně  poděšená je vývojem ve svém městě i starostka Chicaga Lori Lightfoot, mimochodem první Afroameričanka v této funkci. Podobně jsou na tom i v Las Vegas nebo Severní a Jižní Karolíně.

V New Orleans se vzrušeně debatuje o tom, že vysoká čísla nemocných jsou zřejmě i následkem zdejšího bujarého karnevalu známého jako Mardi Gras, který každý rok navštíví na milion turistů z celého světa - první zprávy o nakažených v Louisianě přišly dva týdny po skončení oslav. Město samo ovšem žije v nařízené letargii. Jindy natřískané centrum je prázdné, bary a hudební kluby v pověstné ulici Bourbon jsou zamčené a skleněné výlohy zabedněné, stejně jako se to tady dělá v případě čekání na hurikán. Jenže teď je „koronavirový hurikán“ v celých Spojených státech.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články