Trump začal mluvit o odložení prezidentských voleb

Update: Donald Trump poprvé veřejně navrhl to, o čem se nad předvolebními průzkumy spekulovalo: aby se listopadové prezidentské volby odložily. Kvůli koronavirové pandemii se v některých státech má volit korespondenčně. Trump tvrdí, že tento způsob volby bude zneužit k podvodům a volby budou nespravedlivé, i když nemá pro svá tvrzení žádný důkaz. Jasné naopak je, že v průzkumech Trump výrazně ztrácí za demokratickým kandidátem Joe Bidenem. „Odložení voleb“ přitom americká ústava nezná a data federálních voleb jsou v ní pevně zakotvena. Prezidentské volby se mají konat první úterý po prvním listopadovém pondělí, přičemž jakákoli změna data by musela být schválena Kongresem. Ústava zároveň neumožňuje odložit následnou inauguraci, jež se má konat 20. ledna 2021. Pokud by tak stávající prezident o odložení usiloval, znamenalo by to ústavní krizi. Jestliže volby proběhnou a Trump prohraje, pak je ovšem pravděpodobné, že výsledek zpochybní. Možnými variantami vývoje - včetně toho, že by pak USA měly dva prezidenty - se již zabývala následující analýza, kterou tak připomínáme:

Nejnebezpečnější okamžik každé demokratické společnosti přichází po volbách, které obhajující politik prohrál, a má tak dojít k poklidnému předání moci. Bereme jako samozřejmost, že poraženého ani nenapadne nedodržet ústavu a nevzdat se svého úřadu. Co přesně se však stane, když to neudělá? Ve Spojených státech je v těchto týdnech čím dál oblíbenějším „koníčkem“ lámat si hlavu právě s touto představou.

Prohra Donalda Trumpa v listopadových volbách je v tuto chvíli přinejmenším otevřená možnost. Jeho vyzyvatel Joe Biden systematicky vede s náskokem, jakého Hillary Clinton před čtyřmi lety nedosáhla ani jednou. Průzkumy vypadají dobře i v klíčových státech, ve hře je dokonce i Texas, což je pro republikány skutečná pohroma. Za čtyři měsíce se situace samozřejmě může změnit, ale porážka současného prezidenta rozhodně není nepředstavitelná. A pokud by k ní došlo, je otázka, jak bude vypadat.

Úplně jiný scénář

Kdyby se (to pro jistotu ještě jednou podtrhněme) potvrdily dnešní průzkumy a trendy, zvítězil by Biden poměrně přesvědčivě. V takovém případě by pro Donalda Trumpa bylo skutečně obtížné narušit zaběhané pořádky a nepředat 20. ledna 2021 poklidně prezidentský úřad do rukou zvoleného soupeře. Zkušenost nicméně napovídá, že rozdíl mezi kandidáty se s postupujícím časem snižuje, a že tudíž výsledek voleb bude i letos spíše těsný než jednoznačný.

Pak je ovšem velice jednoduché představit si úplně jiný scénář. Spojené státy jsou uprostřed epidemie koronaviru, která v tuto chvíli neustupuje, právě naopak. Jaké budou okolnosti na počátku listopadu, je samozřejmě nejasné, ale je možné, že se kvůli epidemiologické situaci bude významná část hlasování řešit korespondenčně. To v kombinaci s vyrovnaným soubojem kandidátů může snadno vytvořit velmi nepřehlednou situaci. Výsledky nebudou známy v hodinách, dokonce možná ani dnech po ukončení hlasování. Rozhodovat budou řádově tisíce (nebo i méně) hlasů v klíčových státech. A Donald Trump bude tvrdit, že hlasování je podvod, že výsledek není spolehlivý a nelze mu důvěřovat.

Proč si to v Americe kde kdo myslí? Protože to současný prezident dělá už dnes. Zpochybňování korespondenčního hlasování patří do stálého repertoáru Trumpových tweetů. Stejně tak tvrzení, že výsledky voleb se ve Spojených státech běžně falšují - nebo spíše, že je falšují demokraté. Trump má za to, že ve volbách za pomoci demokratických aktivistů hlasují údajně milióny nelegálních přistěhovalců. Pokud jde o korespondenční hlasování, pak prezident i jeho okolí přímo tvrdí, že demokraté již nyní nechávají v zahraničí tisknout milióny hlasovacích lístků.

„Můžete si představit tisíce a tisíce lidí po celé zemi, kteří sedí u někoho v obývacím pokoji a vyplňují za něj hlasovací lístky,“ varoval prezident například na tiskové konferenci v Bílém domě. Zkrátka Trump již předem systematicky narušuje legitimitu nadcházejících voleb. Pokud bude situace ráno 4. listopadu chaotická, lze si vlastně poměrně stěží představit, že bude ochoten přijmout porážku. A pravděpodobnost, že situace nepřehledná bude, je přitom vysoká.

Co se tedy stane v případě, že Trump nezvítězí a případnou porážku neuzná? O tom vyšla nedávno v Americe celá kniha od profesora Lawrence Douglase s názvem Will He Go? (Odejde?). Právní expert v ní zkoumá, jak je americký systém na podobnou situaci připraven, a dochází k názoru, že chabě. Autoři ústavy jednoduše předpokládali, že na vrcholu moci bude vždy stát postava, jež bude pravidla hry akceptovat a ctít. Předání moci je do značné míry dobrovolné, stojí na úctě k existujícímu ústavnímu pořádku. Pokud k němu nedojde, nemá ho vlastně kdo vymáhat. „Kladl jsem si otázku, jaký typ federálních zákonů a ústavních procedur máme k dispozici, abychom podobnou situaci vyřešili. A zjistil jsem, že nemáme žádné,“ tvrdí Douglas v rozhovoru se serverem Vox.

Nikdo netuší, co bude dál

Samozřejmě, nějaký postup předepsán je. Pokud například poražený kandidát tvrdí, že byl o vítězství připraven podvodem, může se obrátit na americký Kongres. Jenže dnešní americká politická scéna je natolik nesmiřitelně rozpolcená, že by republikáni museli zásadně překročit svůj stín, pokud by měli prezidenta „umravnit“. Podobně jako dosavadní zkušenosti naznačují, že Trump si pro podobnou situaci již předem připravuje rétorickou pozici, ani postoje republikánů nevěští nic dobrého.

Třeba o impeachmentu se (jako prakticky o všem ostatním) hlasovalo v podstatě zcela podle stranického klíče. To by znamenalo zablokovaný Kongres, kdy dolní komora (Sněmovna reprezentantů) ovládaná demokraty stojí proti Trumpovi, zatímco Senát ho díky převaze republikánů bude držet. A v takovém případě už žádný další nástroj neexistuje.

Situace může zůstat zablokovaná celé měsíce, podle ústavy nicméně prezidentovi vyprší mandát 20. ledna v pravé poledne. Není-li v tu chvíli znám nový prezident, přechází úřad do rukou šéfa Sněmovny reprezentantů, což je v tuto chvíli osvědčená demokratická politička Nancy Pelosi. Když to Trump neuzná a uspořádá si - řekněme - vlastní inauguraci, budou ve Spojených státech rázem dva lidé, kteří o sobě prohlašují, že jsou nejvyšším velitelem vojsk. Douglas upozorňuje, že v takové chvíli se lidé spoléhají na zásah Nejvyššího soudu, ale že mezi experty panují spory, zda je tato instituce vůbec oprávněná v tomto případě rozhodovat, a že tudíž její výrok Kongres vůbec nemusí akceptovat. Co by bylo dál, nikdo netuší.

Spojené státy již zažily vypjaté situace, v paměti mnohých je dramatické přepočítávání hlasů v roce 2000, kdy se rozhodovalo mezi Alem Gorem a Georgem W Bushem. Nicméně tehdy zápletku ukončil demokratický kandidát, který v určitou chvíli svou porážku jednoduše uznal a ustoupil. V amerických médiích se však těžko hledají lidé, kteří by si podobné gesto ze strany Donalda Trumpa dokázali představit.

Donald Trump může samozřejmě volby vyhrát, do listopadu je daleko. Ale pokud bude výsledkem jeho těsná porážka, lze na podzim ve Spojených státech očekávat velké ústavní drama. Americký demokratický systém sami Američané vnímají jako svého druhu experiment. Je to pokus o racionální vládu zajišťující soužití svobodných lidí na základě akceptování pravidel a institucí. V poslední instanci, na nejvyšším patře hierarchie moci, je ochota hrát podle demokratických pravidel vlastně předpokladem fungování celého systému.

„Když jsem si ke své knize dělal rešerše, kladl jsem si otázku, jakým způsoben ústava a federální právo zajišťují poklidné předání moci. A jedna z věcí, které jsem si uvědomil, byla ta, že předání moci nezajišťují - že ho předpokládají. Prostě očekávají, že k němu dojde. Pokud se tak nestane, nikdo netuší, co bude dál,“ konstatuje profesor Douglas ve zmíněném rozhovoru.