0:00
0:00
Téma8. 12. 202414 minut

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníci 

Mladí Motoristé se chystají rozpoutat ideologické „peklo“ na univerzitách

Předseda a hlavní hvězda. (Petr Macinka a Filip Turek na kongresu strany Motoristé sobě, 7. prosinec 2024)
Autor: Milan Jaroš

Podobenka mladíka, který právě vešel do kavárny v centru Ostravy, před měsícem obletěla média a sociální sítě. Filip Leško na ní stál ve skupince dalších mladých mužů, kteří, stejně jako on, drželi v ruce cedulky s různými nápisy: „Piju savo“, „Jsem certifikovaný rasista“ nebo „Každej komouš musí viset“. Na cedulce dvaadvacetiletého studenta polonistiky a historie, který si právě na tácku přináší ke stolku hrnek s kávou, stálo: „Mám doma dýku SS“. „To byl vtip, žádnou dýku doma nemám. Ty nápisy byly reakcí na veřejné hodnocení Filipa Turka jako nějakého neonacisty, to hodnocení je velice nespravedlivé,“ říká Filip Leško, jeden z pětistovky převážně mladých mužů od 15 do 35 let, kteří minulý měsíc založili Generaci Motor neboli Motorgen. Jde o mládežnickou organizaci politické strany Motoristé sobě, jež má sloužit jako zásobárna budoucích kádrů strany, jejíž nejznámější představitel, populární internetový propagátor silných aut a luxusního životního stylu Filip Turek, se stal v červnu europoslancem. Mnozí členové Motorgenu už do partaje Motoristé sobě vstoupili, další to zvažují. Co Turkovi následovníci chtějí a jaké mají s Motorgenem plány?

Budu sázet stromy

↓ INZERCE

Filipa Leška, jak říká, přilákaly k Motoristům a mládežníkům z Generace Motor „pravicové myšlenky, jako je malý stát, nízké daně, co nejméně státních regulací a chuť zachovat českou korunu“. Cesta do nové partaje pro něj letos v létě vedla ze strany Svobodných, kde v 19 letech politicky začínal. Svobodní mají v programu totožné myšlenky, ale na rozdíl od Motoristů nemají charismatickou osobnost typu Filipa Turka a ve voličských preferencích skomírají hluboko pod hranicí zvolitelnosti. „Motoristé jsou pro mě pocitově konzervativnější. To je dáno i osobou Václava Klause, který je s nimi víc spojen a podporuje je. A taky jsou konzervativnější v názorech na gender, to je pro mě jako křesťana důležité.“ 

Je to měsíc, co policie odložila – kvůli promlčení trestní odpovědnosti – případ možné Turkovy propagace nacismu: před eurovolbami vyplula na světlo deset let stará fotka zachycující kandidáta Motoristů při něčem velmi podobném hajlování, pod kterou se rovněž pochlubil, že má doma svícny se svastikami a dýku SS. „Podle mě na té fotce nehajloval, jen zvedl ruku na pozdrav, a to ostatní je buď sběratelství, nebo humor, on je veselá kopa,“ vysvětluje Filip Leško, pro něhož právě tato dýka byla inspirací pro humorný nápis na ceduli zmíněné v úvodu. Veřejný obraz, který hajlující fotka a záliba v artefaktech se svastikou Turkovi přinesly, se mu zdá velice nespravedlivý, on sám to chápe jako nadsázku a v organizaci inklinující k „náckovství“ by – jak říká – nikdy nebyl. 

Založení mládežnického Motorgenu bere Filip Leško jako dobrý odraz k prosazování motoristických myšlenek na jeho domovské Ostravské univerzitě. Spolu s dalšími pěti kolegy z Motorgenu dává dohromady studentský konzervativní klub, s nímž by rád šířil myšlenky „zdravého rozumu“ a stavěl se proti věcem, jež ho podle něj popírají: například „nesmyslně zeleným myšlenkám“ a genderové uvolněnosti. „Z možností, proti kterým bychom mohli vystoupit, mě napadá třeba přednáška, o níž mi říkal můj kamarád z pedagogického oboru. Studentům na ní vykládali, že by se na základních školách mohl snížit věk pro sexuální výchovu a že by se v nauce mělo víc mluvit o homosexualitě,“ říká. „To se většině z nás nelíbí, proti tomu bychom mohli šířit ve škole konzervativní osvětu.“  

Leško doufá, že od příštího podzimu dostane šanci prosazovat zdravý rozum i mimo školu – v Poslanecké sněmovně, kam by rád kandidoval z volitelného místa za Motoristy sobě. V politice ho zajímají také témata, která v eurovolbách vyzdvihoval i Turek, koneckonců stejně jako to dělalo třeba ANO, Stačilo! nebo SPD: kritika unijní Zelené dohody k omezení zplodin, snaha o zrušení zákazu vyrábět po roce 2035 nová auta se spalovacím motorem a kritika fungování EU. „Nejvíc mi vadí už to, že si EU založila parlament,“ říká pan Leško – národní parlamenty podle něj stačí a že by se na pravidlech obchodování v EU, k čemuž hlavně by mělo členství sloužit, domlouvali premiéři zemí. „Já osobně bych z EU rád vystoupil. Ne hned, teď by to nebylo ekonomicky výhodné, ale až nastanou podmínky pro odchod, které nás nepoškodí,“ dodává. Ty by podle něj mohly nastat, když se v čím dál konzervativnějším a k evropským pravidlům kritičtějším světě k odchodu odhodlá „ideálně celá V4“, tedy i Slovensko, Maďarsko a Polsko. Ve světě, kde Rusko válčí na Ukrajině, podle něj jako ochrana proti osamělosti a predátorům bohatě stačí členství v NATO.

„To byl vtip, žádnou dýku doma nemám.“ (Filip Leško – druhý zprava – s kolegy z Motorgenu na zakládajícím sněmu, 9. listopad 2024) Autor: Radek Vebr / MFDNES + LN / Profimedia

O chuti vystoupit ze svazující EU hned, až členství přestane být ekonomicky výhodné, mluví i další členové Motorgenu. To, co je spojuje všechny tak, že si to dali i do názvu, jsou spalovací motory a už zmíněný nesouhlas s evropskou Zelenou dohodou. „Já jsem si dal tu práci, že jsem green deal přečetl celý, jsou tam zbytečné věci a věřím, že se Filipu Turkovi podaří situaci v europarlamentu měnit,“ říká s tím, že hrozba klimatických změn mu nepřipadá nijak velká: „Osobně vidím, že se neotepluje zase tak extra, a záleží na tom, které vědce posloucháte.“ Klimatická opatření proto podle něj nesmějí zasáhnout do ekonomiky a pohodlí člověka, nemá však problém s tím, že firmy „musí dělat opatření, aby nevypouštěly tolik emisí“. Sám by planetě s kamarády rád pomohl i osobně. „Napadlo mě, že bychom například mohli sázet stromy,“ podotýká. 

Turkovi gentlemani

K politice přivedlo Filipa Leška setkání s vrstevníkem Matějem Gregorem, který Motorgen od založení letos v červenci vede. Potkali se ještě jako středoškoláci na hokeji při fandění, dali se do řeči a hned si porozuměli. „Matěj to viděl s EU a se zdravým rozumem úplně stejně jako já,“ vzpomíná Leško. 

Student češtiny a historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity Gregor v kavárně doporučuje „neodolatelné“ tiramisu a vzpomíná, jak za covidu kvůli nutné potřebě roušek založil dobrovolnickou akci Celé Česko šije, i na to, jak ve 13 letech přišel o staršího bratra, který spáchal sebevraždu. Tehdy si prý uvědomil, že utápět se ve smutku a čekat na změnu stavu zvenčí je nesmysl. „Chtěl jsem být lepší, začal jsem na sobě makat,“ vyjmenovává, co mu pomohlo: chodí běhat, cvičí, čte knihy o seberozvoji, nepije alkohol a cukr si dopřeje jen někdy, i ten označuje za závislost. A tím chce inspirovat další lidi v Motorgenu. 

„Podle studií klesá u mužů hladina testosteronu. Dnešní způsob života zabíjí základní chlapáctví,“ říká Gregor. Ví, že část členů Motorgenu má zájem o influencery, kteří „chlapáctví“ vzývají, jako je třeba Andrew Tate. Berou si z něj prý jen to, co je potřeba – například že nemají být tlustí a naopak mají chodit do posilovny; Tateův vztah k ženám (který anglickému frajerovi momentálně vynesl obvinění z celé řady trestných činů včetně znásilnění a obchodování se ženami) rozhodně kopírovat nechtějí. „Na našem sněmu jsem viděl, že tohle u nás nehrozí, tam byli všichni gentlemani,“ tvrdí Gregor, jehož touhou je, aby členové Generace Motor získali ve svém životě řád a disciplínu. 

Chtěl odejít z Evropské unie, teď chce vrátit světu testosteron. (Matěj Gregor, předseda Generace Motor) Autor: Milan Jaroš

V domácí politice – i Gregor bude nejspíše kandidovat do sněmovny za Motoristy – by rád prosazoval, aby zdravotní a sociální pojištění neměli odpuštěné jen vysokoškoláci do 26 let, ale všichni v tom věku, protože podle něj spousta lidí jde studovat právě jen kvůli této výhodě. Těm chce pomoct, aby se zbytečně nezdržovali a mohli rovnou dělat, co chtějí – třeba podnikat. 

Kavárna, v níž se scházíme, je kousíček od sídla spolku Odchod, kterému Gregor šéfuje a zakládal ho v době covidu, než se pustil do politiky. Odchodem byl myšlen odchod z EU, spolek propaguje referendum o českém členství v Unii. „Jsme euroskeptici, ale s Motoristy odcházet z EU nechceme,“ říká na to Gregor.

Pozor na bizonka

Hlavním tématem, jež prostupuje rozhovory s mladými Motoristy a které plní jejich debaty na sociálních sítích, je obava z měnícího se světa. Existence lidí s různými sexuálními identitami i fakt, že translidé vystupují dokonce v médiích, stejně jako snahy o zpřístupnění manželství také gayům a lesbám v nich probouzejí zděšení, odpor nebo pohrdání. V rozhovorech se členy Motorgenu je často zmiňován například animovaný dětský seriál Netflixu Ridley Jonesová: Strážkyně muzea, v jehož páté řadě oznámí bizonek, že se necítí být samcem ani samicí. 

Tenhle bizonek vyděsil třeba Jakuba Nováka, sedmadvacetiletého laboranta z Brna, který doufá, že ho Motorgen „v chápání politiky“ teprve zdokonalí. Za motiv pro vstup do organizace označuje náhodou zhlédnuté video Matěje Gregora někde na internetu, v němž mluvil o tom, že se ve školách „propaguje škodlivý genderismus“. „Říkám tomu všemu úchyláci a perverzáci, organizace pod duhovou vlajkou, nechtěl bych, aby se moje děti dostaly do kontaktu s takovými lidmi,“ poznamená tiše.

Dvaatřicetiletou členku Motorgenu Šárku Kvasničkovou ze středních Čech přivedl k zájmu o internetové výstupy Filipa Turka její bývalý partner, automobilový závodník. Do spolku mladých Motoristů nevstoupila kvůli politickým ambicím, ale kvůli boji proti progresivistickému peklu, do kterého se řítí dnešní svět, jak objasňuje. Kromě zákazu spalovacích motorů jí jde zejména o nebezpečí, že školky začnou vymývat dětem mozky ohledně jejich sexuální identity. Členstvím v Motorgenu se chce sama v něčem zlepšit – třeba zhubnout nebo získat lepší organizační schopnosti. Její kolega z Ostravy, šestadvacetiletý Tomáš Messig, by v Motorgenu rád zlepšil svět pro svých šest dětí, jež s partnerkou do budoucna plánují. Se svou dívkou chodí už sedm let a v názoru na svět se prý shodují: ženě je podle něj dána spíše citlivost, emocionalita a trpělivost, například s dětmi, které dělají rámus, a muži jsou tu od logické stránky života. On sám byl na střední škole otloukánkem, posmívali se mu, protože byl drobný, pak mu během covidu začalo chřadnout podnikání, cítil strach, úzkost, připadal si slabý. A pak našel na internetu videa Matěje Gregora, jeho názory se mu zdály „skvěle konzervativní“. Dnes se cítí báječně: začal cvičit, dělat bojové sporty, běhat, v podnikání víc riskovat – a prý úspěšně. „Přešel jsem z ženského emocionálního principu do mužského racionálního,“ vysvětluje, „můj sen je, že za mnou jednou přijdou mé děti a řeknou – táto, ty jsi snad kouzelník, ty umíš vše vyřešit.“

„Přešel jsem z ženského emocionálního principu do mužského racionálního.“ (Tomáš Messig) Autor: Milan Jaroš

Ovládneme školy

Členové Motorgenu se scházejí na sociální síti Discord a jeden z nich nechal Respekt do světa nepřístupného veřejnosti nahlédnout. Za oponou se ukazuje o dost jiný obraz, než jaký nabízejí přímé rozhovory s jednotlivými členy. Je jasné, že tu nejde jen o výlety a vlastní zlepšování a vymýšlení témat pro mladé. Motorgen má promyšlenou strategii, jak měnit svět a uspět s Motoristy sobě ve volbách tak, aby se za 11 měsíců stali parlamentní stranou, ideálně s účastí ve vládě. 

Na on-line poradě přes zmíněný Discord se minulé pondělí probíral plán, jak konzervativci udeří „hřebíček na tupou levicovou hlavičku“. Gregor vysvětlil, že své lidi rozdělí do šesti „pracovních skupin“, a zejména ta univerzitní bude mít ambiciózní úkol: v podstatě ovládnout české vysoké školy a udělat z nich konzervativní instituce. „Musí tu – v téhle skupině – být všichni, co studují na vysoké škole. Jinak to akademické vysokoškolské prostředí nedáme do pořádku. Volám všechny lidi, co jsou na univerzitách. Začneme jim tam dělat naprosté peklo, které tam dělají oni tím svým progresivismem,“ plánuje předseda. Motorgen, mezi jehož členy je podle Gregora většina vysokoškoláků, chce na všech zdejších veřejných vysokých školách založit své odnože, jen pod nenápadným názvem „konzervativní klub“ ve stylu toho, který už v Ostravě buduje Filip Leško. Spolky se budou navzájem podporovat, protestovat proti přednáškám nebo debatám nevyhovujícím jejich pohledu na svět. 

Úkolem klubů bude prosadit svoje kandidáty do akademických senátů a díky tomu „kultivovat univerzitní prostředí“. „Budou kňučet, budou ječet, budou vás chtít z té univerzity odstranit, ale nic neudělají,“ hřímá Gregor na obrazovce zvýšeným hlasem. „Jakmile začne někdo z vás čelit dehonestaci, okamžitě vyzveme předsedy ostatních klubů a celá republika se za vás postaví. Sepíšeme petici na vaši podporu, necháme ji podepsat na dalších deseti univerzitách, Petr Macinka (šéf Motoristů – pozn. red.) pošle tiskovou zprávu do médií, rozšíříme to na Twitteru, přijedu tam s kamerou a natočíme, co se děje. To znamená, že máte naprostou oporu, že nemůžete mít problém, pokud ano, budete mučedníci, nenechte se tím ale odradit, děláte to s nějakou myšlenkou,“ vyzývá Gregor účastníky on-line porady.

Od kolegů v Motorgenu Gregor čeká, že budou „neustále trávit čas spolu“, plnit různé výzvy, občas vyjedou na nějaký výlet do zahraničí a budou dodržovat pracovní disciplínu. „Budeme makat, učit se věci a budeme tvořit srdce Motorgenu,“ motivuje stovky členů důraznou dikcí. „Nebude to žádná legrace a tlachárna,“ zdůrazňuje několikrát. 

Členové každé ze skupin se budou jednou za týden či za dva radit a rozdělí si práci, která „se bude normálně kontrolovat“, a bude „zaveden docházkový pořádek“. „Mám naprosto jasnou představu, co po každé skupině chci. Váš poradní hlas je neskutečně důležitý, budete regulátor toho, jakým směrem to půjde. Já mám představu o kvalitě těch výstupů a budou to extrémně kvalitní věci,“ plánuje Gregor. Vzápětí dodá, že pokud se člověk nezúčastní dvou porad v řadě, skupinu opustí a přesune se do jiné. Co se stane, když nebude chodit ani tam, předseda spolku neupřesnil. 

Ráda by se zlepšovala. (Šárka Kvasničková Autor: Milan Jaroš

Kromě ovládnutí vysokých škol vlastními tématy plánuje Motorgen v dalších skupinách pořádání akcí, zejména Motorgen tour, při níž chtějí Gregor a spol. objet česká města od Ostravy po Karlovy Vary a oslovit co nejvíc mladých lidí, pořádat sportovní i intelektuální výzvy, třeba každý měsíc společně debatovat o knize určené v knižním klubu k přečtení všem. Publikační skupina má „být prostě cool, převzít články ze zahraničí, dodat něco nového, sepsat scénáře na nějaké filmečky“.

Členem Motorgenu se člověk stane tak, že vyplní přihlášku na webových stránkách. Ta obsahuje v nabídce pohlaví jako třetí možnost psychickou poruchu a jedna otázka se ptá, zda jste či nejste vegan. Nakonec zájemce zaplatí tisícikorunu jako členský poplatek a dostane mimo jiné přístup na zmíněný Discord. Tam jsou členové rozděleni i podle krajů a ve skupinách se domlouvají na setkání. Také sdílejí vtipy. Kromě těch zesměšňujících politiky jiných stran jsou to třeba i obrázky s nacistickou či rasistickou tematikou a hlášky typu už zmíněného vlastnictví „dýky SS“. Projevem humoru je také pozdrav Hitler s tebou.

Přijde další Turek? 

Politolog Jan Charvát, který se zabývá politickým extremismem, má za to, že takový „humor“ často funguje jako omluva v tom smyslu, že „můžete udělat cokoli a vždycky pak řeknete, že to byla legrace, a ještě osočíte ostatní, že nerozumějí vtipu“. „Krajní pravice to využívá jako takovou obranu. Je to způsob, jak se zmocňovat těch věcí, aniž byste se s nimi úplně spojil. Ironizujete kritiku a tím se jí vyhýbáte. Je ale něco jiného, když máte ceduli ‚Piju savo‘ a něco jiného je, když tam máte ‚Každý komunista by měl viset‘,“ upozorňuje politolog z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Slova „každej komouš by měl viset“ sice parafrázují píseň od skupiny Sodoma Gomora, přesto by se podle Charváta mohlo jednat o výzvu k násilí, kterou by klidně mohly řešit soudy.

Atypický je podle něj u českých stran a hnutí aspekt seberozvoje, o němž se mezi členy Motorgenu hodně mluví a mají ho vepsaný i v manifestu na svých webových stránkách. „Vytvoříme komunitu, která spojuje lidi se stejným pohledem na svět a hlavně s vnitřním odhodláním postarat se o vlastní zdraví, úspěšný a naplněný život,“ stojí tam mimo jiné.

Charvát nedokáže a nechce odhadovat, jak úspěšný nakonec Motorgen bude a kolik dalších stovek nebo tisíc mladých lidí se mu podaří oslovit. „Když jsem si přečetl ten manifest, přišlo mi, že už jsem to četl xkrát u jiných skupin. Čili konkurence na trhu je veliká a prostor je limitovaný. O tuhle skupinu mladých kluků se přetahuje řada stran,“ komentuje politolog. Úspěch Motorgenu navíc stojí a padá s úspěchem mateřské partaje Motoristů a možná úplně konkrétně s úspěchem nejpopulárnějšího z nich – Filipa Turka. „Bude zajímavé sledovat,“ říká Charvát, „kolik dalších ‚seberozvojových influencerů‘ se Turkovým úspěchem inspiruje a budou se snažit o podobnou kariéru. I to nakonec bude Motoristy oslabovat.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Letos prý skončí válka! Ale jak bude vypadat mír?Zobrazit články