V radikálních výkyvech jsme na Slovensku přeborníci. Teď se to děje kolem medvěda

Střílet, nebo chránit? Medvěd rozděluje slovenskou společnost. Přísně chráněné zvíře se podle jedněch přemnožilo, útočí na lidi a je třeba populaci regulovat hromadným odstřelem. Ochránci naopak tvrdí, že řešením je promyšlená a důsledná prevence. Medvěda se už u východních sousedů chopili politici a udělali z něho palčivé téma, které rozděluje společnost. Každopádně nyní se zdá, že vítězí varianta odstřel. Slovenská vláda nedávno odsouhlasila, že může zemřít tři sta padesát medvědů, tedy třetina nebo čtvrtina současné populace. Přes lidi, kteří s medvědem tak či onak žijí, mapuje situaci šestidílný seriál dokumentaristy Mira Rema nazvaný jednoduše Medvěd. Na platformě Oneplay odstartoval 11. dubna. „Momentálně se na medvěda stále díváme z pozice pánů tvorstva. Misky vah nejsou v rovnováze,“ říká.

Pocházíte z obce Ladce na západě Slovenska. Vedle ní je chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy, kde se medvědi vyskytují. Potkal jste někdy nějakého?

Nikdy. A to chodím po horách a po lesech celý život. Nejsem totální horal, že bych tam strávil půl roku, ale hory mám prochozené. A to i v lokalitách, kde jsme natáčeli – Nízké Tatry a chráněná krajinná oblast Poľana. Ale medvěda jsem uviděl, až když jsem začal chodit do hor s lidmi, kteří věděli, kde ho hledat a kde se pohybuje. Existují migrační trasy, jimiž se dostávají z kopců do vesnic nebo jednoduše k bodům, které je zajímají – a většinou souvisejí s dostupnou potravou.

Medvěd je na Slovensku přísně chráněný, zároveň se rozhořely vášně, že je chráněný až moc, že je jich příliš a roste počet útoků na lidi. Co byla na samém začátku natáčení hlavní otázka, která vás zajímala?

Obecně mě zajímají témata, kde se střetávají opačné póly, kde je to na obou stranách vyostřené. Dá se na nich dobře studovat, jak se jako lidé orientujeme v konfliktech, co to s námi dělá a kam naše společné snažení jako společnosti směřuje. I zdánlivě malý konflikt pak může vypovídat hodně o širším společenském problému.

A na co jste přišel skrze medvědy?

Že když se nedokážeme dohodnout, směřujeme ke katastrofě. A nemluvím jen o medvědech. V konečném důsledku rozdělené tábory nepřispějí k ničemu, jen slouží politickým motivacím a výtlakům. Možná jsem naivní, ale mám pocit, že už je to neudržitelné: že se musíme pohnout z místa a skoncovat s umělým rozdělením společnosti. S kulturními válkami. Musí přijít obrodný proces, kdy se lidé spojí a dohodnou se na něčem, co budou všichni respektovat. Aby si každý z táborů vzal své, ale medvědi nebyli jen dalším motivem rozdělení v politickém zápasu. Řešení medvěda musí jít úplně mimo politiku. Měli by ho hledat lidé, kteří se tím profesionálně zabývají léta. Máme na univerzitách plno odborníků, tak nevím, proč to neřeší oni, ale politici v Bratislavě.

Podobně jako přistěhovalce, maďarskou otázku či covid vnímáte medvěda právě jako téma, kterým politici uměle rozdělují společnost. Kdy se stal na Slovensku politickým tématem?

Možná to přišlo s nástupem bývalého ministra životního prostředí Jána Budaje do funkce. Měl tendenci zavádět do ochrany přírody západní modely a metody. Prosazoval, aby měl eliminaci medvěda na starosti speciální vyškolený tým, který situaci vyhodnotí odborně. Jenže se ukázalo, že případů bylo hodně a tým nestíhal. Nešťastně se to zvrtlo a chopili se toho další politici, pro něž se to stalo populistickým tématem. Ale už jen tím, že se toho na začátku ujal ministr, se z toho stalo politické téma – lidem z regionu vadilo, že jim jejich záležitosti řídí někdo z Bratislavy bez opory v realitě. Přitom si nemyslím, že by na ministerstvu neměli informace, ale neuměli dobře komunikovat. Dnes už ani maďarská otázka, ani covid nikoho nezajímají. A vyhrocení kolem medvěda, jehož ochrana už mimochodem Slovensko stála hodně snahy a peněz, nás jen vrátí o sedm, osm let zpět v tom, jak ho efektivně chránit.

Jsou Slováci srozuměni s tím, že v lese jsou tyto velké šelmy doma a je s tím třeba při pohybu v lese počítat? Není to riziko prostě životní realitou a medvěd se jen hodně medializuje?

Nemyslím si, že by byl slovenský les nebezpečný. To mi přijde nebezpečnější divočák v českých lesích. Ale je to velká šelma a dobře se v médiích prodává. Měla by v našich představách být zavřená někde v zoo. Mluvil jsem s lesníky, kteří mi říkali, že neměli ze střetů s medvědem nikdy strach. Ale zároveň mě upozorňovali, že setkání s medvědem je opravdu podstatně víc, než bývalo. A že je třeba s tím něco dělat. Pokud za pět let práce v lese potkají medvěda místo stokrát tisíckrát, roste riziko i pro ně. Mají také problém nabírat nové pracovníky. Lidé se bojí jít pracovat do lesa. Problém je i současná taktika. Když dnes medvěd něco provede, chytá se a hned se zastřelí. Momentálně se na medvěda stále díváme z pozice pánů tvorstva. Misky vah nejsou v rovnováze.