Že prý je James Bond žhavý? Možná… ale John Shaft je žhavější. Tím příslibem alespoň diváky a divačky vábil filmový plakát, který v létě roku 1971 oblepil centra amerických měst. Vedle sloganu „Hotter than Bond“ byl snímek sexy muže s černým knírkem, černou koženou bundou, černou bouchačkou – a černou barvou pleti. Prostě John Shaft, soukromý detektiv. Šéf gangu z Harlemu si ho najal, aby našel jeho dceru, kterou unesla mafie z jiné části New Yorku.
„Děti prvně v kině vidí černého muže, který je hrdinou a vítězem,“ říkal Shaftův protagonista Richard Roundtree. Syn sluhy a kuchařky, který 24. října ve věku 81 let zemřel, si uvědomoval převratnost své role. Shaft byl černošským akčním hrdinou, chodil ulicemi ghetta, jakými chodily miliony Afroameričanů, díval se na svět jejich očima.
Film, který stál pouhých půl milionu dolarů, se zaměřil na afroamerické publikum – ale zaujal i to bělošské. Jeho kasovní úspěch spustil filmovou explozi, pro kterou se vžil název blaxploitation. Snímky s černošskými hrdiny pro černošské publikum byly tu méně, tu více brakové, bylo v nich hodně sexu a nadávek. Hrdinové často prodávali drogy nebo prostitutky v kulisách amerických městských čtvrtí, do nichž se v prvních poválečných dekádách v rámci takzvané velké migrace z amerického Jihu přestěhovalo kolem pěti milionů lidí (viz Respekt 24/2020). V téže době se bělošští obyvatelé ve velké poválečné vlně odstěhovali do domků na předměstích. Kromě jiného za sebou zanechali artdecové meziválečné kinosály, ve kterých se teď nová afroamerická kinematografie promítala.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
