Máte z Oppenheimera  noční můry? Nejste sami.

Pět hodin třicet minut ráno před 78 lety: oslňující záblesk, dunivá rána, tlaková vlna, kráter. Jak ubíhaly další minuty, „začal se do dvanáctikilometrové výše zvedat oblak hýřící barvami“, stojí v popisu Střediska jaderných zbraní amerického letectva. Šestnáctého července 1945 byl poprvé použit přelomový vynález J. Roberta Oppenheimera, známý jednoduše pod názvem „Gadget“ (Hračka). Výsledný hřib zůstává dodnes jedním z nejkultovnějších obrazů lidských dějin. Přesto je pro většinu z nás obtížné si explozi byť jen představit. Mě osobně vždy nejvíce děsilo odpočítávání, jež výbuchu předchází – čas, kdy rozhodnutí již padlo, ale svět se ještě nezměnil.

Právě kolem těchto neúprosných, zlověstných vteřin se nedávno točila jedna z mých nočních můr. Říká se sice, že cizí sny nikoho nezajímají, pro děs z jaderných výbuchů ale snad můžeme letos v létě učinit výjimku. Stačí se ostatně rozhlédnout po sociálních sítích a hned zjistíte, že spousta lidí zažívá právě v tomto okamžiku akutní stavy jaderné úzkosti. („Včera v noci příliš mnoho snů o Oppenheimerovi ,“ zní jeden takový typický tweet.) Můj vlastní sen o bombě mě navštívil v neděli v noci. Spal jsem jako zabitý a při tom sledoval raketu, jak vykrajuje oblouk na obloze. Probudil jsem se těsně před jejím dopadem, zbrocený potem, s bušícím srdcem a zaťatými pěstmi. Usnout se mi už nepodařilo.

Úzkost z konce světa je v dnešní americké kultuře všudypřítomná. Oppenheimer se s největší pravděpodobností stane jedním z nejúspěšnějších filmů roku a nejspíš si také vyslouží několik nominací na Oscary. Kniha American Prometheus (Americký Prometheus), jíž je film Christophera Nolana inspirován, v tuto chvíli trůní na druhém místě žebříčku bestsellerů deníku The New York Times. V posledním díle série Mission: Impossible závodí filmový tým Toma Cruise s časem, aby zabránil jadernému útoku proti mezinárodnímu letišti v Abú Zabí. Pouštní jaderné testy detonují v pozadí snové pastelové komedie Wese Andersona Asteroid City. V závratné honičce filmu Rychle a zběsile se dokonce směšně velká bomba, jež připomíná právě Oppenheimerovu „Hračku“, valí ulicemi Říma.

Strach z jaderné bomby pronikl i do zpráv, a to způsobem, jaký jsme nepoznali od konce studené války. Vladimir Putin se opakovaně vysmívá svým nepřátelům a vychloubá se silou svého jaderného arzenálu. Prezident Joe Biden řekl nedávno novinářům, že považuje Putinovy výhrůžky taktickými jadernými zbraněmi za „reálné“. Minulý týden pak severokorejský ministr obrany reagoval na přítomnost americké jaderné ponorky v jihokorejském přístavu slovy, že podle severokorejských zákonů tento fakt „může odpovídat podmínkám použití jaderných zbraní“.