Záhadný jazyk šedých obrů

Jednoho rána roku 2008 spatřil kanadský biolog Shane Gero v moři poblíž karibského ostrovního státu Dominika dvojici vorvaňů, samců z jedné rodiny, kteří se nečekaně vynořili poblíž loďky a začali spolu komunikovat. „Rozhovor“ probíhal pro tyto mořské savce typickým způsobem – pomocí „klikání“ či „cvakání“, rytmických sledů zvuků, které vědci nazývají kódy (codas). Jak přiblížil časopis National Geographic, vorvani cvakali až čtyřicet minut; někdy při tom byli zcela nehybní, jindy se jejich stříbrně se lesknoucí těla otáčela ve vodě jako dvě kroutící se lana, někdy se na dlouhou dobu odmlčeli. Jako by o něčem důvěrně rozmlouvali dva blízcí příbuzní. A Shanea Gera tehdy napadlo, že by se velmi rád dozvěděl, o čem.

Přenesme se do roku 2017, kdy biolog David Gruber na harvardském Radcliffe Institute studoval literaturu o vorvaních a jednoho dne si pustil záznam vorvaních „kódů“, který zaslechla i jeho kolegyně Shafi Goldwasser. „Bylo to opravdu zajímavé – znělo to jako morseovka,“ vzpomíná Gruber na překvapená slova kolegyně, která se na institutu zabývala strojovým učením, odvětvím umělé inteligence, jež pomocí algoritmů vyhledává v datech vzorce a hlubší souvislosti. Jde o algoritmy, jaké se dnes používají v třeba internetových vyhledávačích, domácích robotech jako Roomba nebo v autonomních autech. A právě Goldwasser poprosila Grubera, aby záznam klikání vorvaňů poskytl její skupině. Časem z toho vznikl projekt CETI (Cetacean Translation Initiative, Iniciativa…