0:00
0:00
Civilizace25. 10. 20202 minuty

Pěstuj plevel

Astronaut

Kterýpak biotop je v tuzemské přírodě ten nej nej nejvzácnější? Nejspíš pšeničná pole.

Česká krajina přišla o spoustu ze své dávné rozmanitosti: staré pralesy, močály i divoce tekoucí řeky nebo neopakovatelně podivná místa jako slaniska nebo písečné duny, kterých u nás asi nikdy nebyly přehršle, ale rozmnožovala bohatství fauny i flóry. Ovšem obraz naší přírody kromě divočiny už asi sedm tisíc let utvářejí také lidé. Na políčkách a polích se postupně sešlo svébytné a pestré společenstvo organismů. Některé si patrně nacházely cestu z domácích stepí. Jiné se přistěhovaly s obilím ze Středomoří. Každopádně se tu zabydlely a po milénia patřily neodmyslitelně do místního života.

↓ INZERCE

Pole pořád máme. Jenomže intenzivní zemědělství z nich nevytlačilo jen remízky a meze. Pesticidy a syntetická hnojiva, čištění osiva nebo pěstování ozimů proměnily také život přímo v lánech. Ukazuje to prachobyčejné polní kvítí. Velkoplošně ubylo i otrlejších druhů, jako jsou vlčí máky, chrpy nebo ostrožky. Desítky citlivějších se přímo ocitly na pokraji vymření. Koukol, kdysi na venkově každodenní samozřejmost, se oficiálně klasifikuje jako kriticky ohrožený vyhubením. Stejně tak světlá a křehká černucha rolní nebo hlaváček plamenný – spektakulárně rudá rostlinka, kterou vystihují starší přezdívky hořikvět a ohníček. Na červeném seznamu vymírající flóry se nachází 170 z asi 340 druhů domácích polních plevelů. Pralesů a močálů, slanisek i dun ještě trochu zbylo, neboť pozůstalé pečlivě spravujeme v…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články