Algoritmy na bitevním poli

Jako stín klouže letadlo americké armády nad vietnamskou džunglí. V krátkých odstupech shazuje přístroje a senzory. V malých krabičkách se k zemi snášejí mikrofony – umí naslouchat krokům nepřátelských vojáků či zapalování v motorech nákladních aut – nebo detektory seizmických otřesů. Data budou odesílat průzkumným letadlům kroužícím nad stromy, která je předají počítači. Pokud systém zaznamená aktivitu nepřítele, odstartují bombardovací letouny.

Americká operace Bílé iglú (Igloo White), probíhající v letech 1968–1973, měla přerušit Ho Či Minovu stezku vedoucí z Laosu do Vietnamu, síť cest, kterou pro zásobování používala severovietnamská komunistická armáda. Úsilí Spojených států však ztroskotalo – akce stála kolem jedné miliardy tehdejších dolarů ročně a cestu se uzavřít nepodařilo. Šlo nicméně o jeden z prvních případů války vedené pomocí algoritmů zpracovávajících velké množství dat, jejichž vyhodnocení by bez počítačů nebylo možné.

Díky rostoucímu výkonu superpočítačů a pokrokům v oboru umělé inteligence budou hrát stroje ve válce a jejím plánování čím dál důležitější roli. Souboj velmocí ve vývoji inteligentních válečných systémů je již v plném proudu. „Kdo v tomto závodu uspěje jako první, stane se vládcem světa,“ nechal se slyšet Vladimir Putin. Co tedy již umělá inteligence dovede a kde leží největší rizika?

Inteligence roje

V únoru 2019 představilo americké ministerstvo obrany oficiální strategii, podle níž je umělá inteligence připravena změnit…