Strojvůdce nového věku

Část podzimu strávil tím, že ve výcvikovém středisku české armády ve Vyškově vstával ve 4.30, běhal v kanadách s batohem na zádech a se zbraní v ruce nebo – to si zejména oblíbil – střílel z kulometu. Na klopě kabátu se tomuto hodností svobodníkovi červená vlčí mák, který si u příležitosti dne veteránů koupil u svého vršovického pekaře, a nemůže se dočkat debaty, jež ho čeká za pár desítek minut. Vystoupí tam totiž dva muži, které „velmi respektuje“ a kteří ho inspirují – generál Petr Pavel a výsadkář Ivo Zelinka. V komunálních volbách kandidoval na Praze 10 na lidovecké kandidátce, a i když se do zastupitelstva nakonec nedostal, plánuje, že bude kolegům neformálně pomáhat. Na sociálních sítích je vcelku krátce, ale vzbudil tam svými fotkami a videi natočenými ze „stanoviště“ lokomotivy dost rozruch (na Twitteru má téměř osm a půl tisíce sledujících) a přitáhl značnou pozornost k povolání, jež předtím zajímalo jen pár fanoušků železnice.

Michal Kopťár (30) je dnes zřejmě nejslavnějším českým strojvůdcem. Kromě zjevného zápalu pro práci, která nemá ve zdejší společnosti nijak oslnivou pověst, navíc propaguje cosi, co by bylo možné nazvat aktivním občanstvím. „Vždy mi vadila pasivita a mlčení. Snažím se to měnit,“ říká. A platí to i v praxi: perspektivní mladý muž nedávno podal výpověď u Českých drah.

Dělat to jinak

Jednu věc Michal Kopťár neslyší rád, stejně jako většina strojvůdců. Když o něm někdo řekne, že je řidičem. „My nejsme řidiči,“ odpoví se sice…