Mise pro sebevrahy?

Američané poletí na Mars, vyhlásil minulý týden Barack Obama na webu televizní stanice CNN. Jeho článek je stěží něčím víc než slohovým cvičením, prezident nepředstavil žádnou konkrétní iniciativu, zopakoval jen starší cíl americké kosmonautiky přistát na sousední planetě ve třicátých letech tohoto století. Je to reálné?

Pohled do historie nabádá ke zdrženlivosti. Svůj „velký skok“ na Mars vyhlásili například otec i syn Bushové, jejich plány ale nepřežily nástup dalšího muže do Bílého domu. Jako by americké prezidenty čas od času zachvacovalo jakési planetární blouznění. Přesto je tentokrát možné přemýšlet o prezidentově snu trochu jinak.

Coby kamenem dohodil

Technologie totiž pokročily a NASA už má předběžný „jízdní řád“ budoucích zkušebních letů. Vyvíjí také prostředky, které by tříletou expedici v ceně minimálně sto miliard dolarů pomohly uskutečnit – především nosnou raketu SLS a kosmickou loď Orion, jejíž zjednodušená verze před dvěma lety absolvovala první nepilotovaný let. Orion je pro let k Marsu příliš malý, těchto lodí však lze pospojovat několik dohromady nebo je propojit s dalšími obytnými moduly. Zároveň se Orion díky své kvalitě může stát jakousi vesmírnou limuzínou, kterou nikdo jiný nemá a díky níž nemusí být expedice sebevražednou misí.

Na Marsu by mohli američtí astronauti podle „jízdního řádu“ přistát nejdříve v roce 2039. Cesta k tomu nebude jednoduchá a je otázka, zda ji NASA za Obamova prezidentství nenaplánovala příliš komplikovaně. Má…