„Ohlušující vřava, kterou způsobuje masové hulákání hesel a burácení amplionů, je při našich průvodech zásadní metodou, jak potlačit jakékoli myšlení. Myšlení je totiž naprostá pohroma, ne-li přímo zločin velezrady proti Vůdci. A tak, protože ticho a klid vedou lidi k přemýšlení, je nezbytné periodicky zatahovat masy do těchto hlučných průvodů, aby se lidem vymyly mozky a zabránilo se tomu, že by se zvrhli a dopustili se zločinu myšlenky,“ píše syrský spisovatel Nihad Sirees v románu Ticho a vřava, který nyní vyšel česky. A právě „vřava režimu“ je leitmotivem knihy, jež popisuje jeden den spisovatele a disidentského intelektuála žijícího v nejmenovaném městě nejmenované arabské totalitní země.
Jeden den s Vůdcem
Hlavní hrdina Fathi Chinn se zřejmými autobiografickými rysy se nachází v nemilosti. Coby úspěšný spisovatel byl odstaven od možnosti veřejně působit a publikovat poté, co ve svém televizním literárním pořadu málo oslavoval vládnoucí moc. Ticho, do něhož byl uvržen, ještě zesiluje následná tvůrčí krize. A zrovna v onen zachycený den je neutuchající hluk režimu - který stojí v protikladu k několikanásobnému mlčení - silnější než jindy. Propukají totiž oslavy dvaceti let, kdy je Vůdce u moci.
Většina lidí se potí a křičí hesla v průvodu s podobiznami samolibého diktátora, zbytek národa vše musí sledovat v televizi; odevšud znějí z amplionů jeho projevy a pochodové písně, na pořádek dohlížejí milicionáři. V této atmosféře se Fathi vydává na každodenní cestu za matkou, která ho finančně podporuje, a poté za svou dívkou Lamou. Ta jediná mu dává útěchu a umí ho svou blízkostí odpoutat od únavného souboje s režimem. Smích a sex jsou dvě zbraně, jež máme, abychom se udrželi při životě, vysvětluje Chinn čtenáři přímočarým, avšak přesným jazykem, který nepostrádá smysl pro detail či lehkou ironii.
Hrdinova cesta ohlušujícím a přeplněným městem se postupně skládá v obrázek každodenního života, kterému dominují všemocní představitelé strany, agilní vykonavatelé moci a hlavní pravidlo pro přežití: nezadat záminku k obvinění, že láska ke straně a Vůdci je příliš vlažná. Jak se ale blíží večer, mění se tíživá realita spíš v orwellovskou halucinaci. Chinn, jenž ještě těží z bývalé slávy a zároveň čelí nálepce zrádce, musí získat průkaz totožnosti, o který přišel, když pomáhal bitému mladíkovi. Dostává se do centra vládní propagandy, kde se vyrábějí plakáty, hesla a básně, a nakonec musí před tajnou policií v groteskně kafkovském závěru čelit rozhodnutí, jež za totality dolehlo na většinu opozičních intelektuálů.
Manifestem literatury
Chinnův předobraz Nihad Sirees se nakonec rozhodl vyřešit střídající se vábení a útlak emigrací. Autor několika románů, ale i populárního seriálu Hedvábný trh vedl s režimem dlouhé tahanice. Ostatně i proto v Tichu a vřavě, které arabsky vyšlo v roce 2004, nepadne slovo Sýrie ani jméno rodiny Asadů, ačkoli je čtenáři ihned zřejmé, že se děj odehrává v Damašku. V angličtině vyšla kniha loni a dostala se až na výroční seznam anglického PEN klubu mezi šestici nejlepších přeložených knih. Recenzenti ji přivítali zejména jako možnost poznat kořeny jednoho z nejhorších občanských a humanitárních konfliktů poslední doby. Ostatně Nihad Sirees pochází ze severosyrského Aleppa, které se stalo smutným symbolem současné tragédie.
Sečtělý autor přibližuje totální nadvládu bašárovského režimu vtahujícím způsobem, ale číst jeho knihu jen coby „disidentský“ román či svědectví by znamenalo ochudit se o několik vrstev. Zvažování kompromisu s mocí, které hrdina prožívá, dává knize mnohem univerzálnější platnost a rozměr; a ještě víc k tomu přispívají esejistické odbočky, jimiž autor knihu rozšiřuje. V nich pojmenovává své spisovatelské krédo, ale zejména v odkazu na evropské myslitele zkoumá totalitní režim a jeho podhoubí. Rozebírá Vůdcovy projevy, ikonografii moci, analyzuje psychologii davu a jeho tendence podléhat moci (lid nedokáže žít bez vůdce, stejně jako šéf potřebuje ke své existenci dav, parafrázuje třeba Hannah Arendtovou).
Nihad Sirees sice nevyrostl v západní kultuře, ale touto knihou se přihlásil k západní „kunderovské“ tradici románu jakožto komplexního, ideologií zbaveného prostředku ke zkoumání světa, shrnuje význam knihy Petr Fischer v doslovu. Ticho a vřava tak není jen manifestem svobody, ale i manifestem možností literatury.
Nihad Sirees: Ticho a vřava
Přeložila Alexandra Pflimpflová, Odeon, 160 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
