Na mediálním pranýři

Před moskevským chrámem Krista Spasitele stojí hlouček urostlých mužů s hustým plnovousem a pravoslavnými kříži v ruce. Na černých tričkách mají také kříže a hlasitě volají: „Kristus vstal z mrtvých“, „Pravoslaví, nebo smrt“. Jsou to členové Svazu pravoslavných nosičů korouhví, nábožensko-politické organizace, jejímž cílem je šíření pravoslavné víry. Svými těly brání ve vstupu do chrámu nepočetné skupince. Ta se sem přišla pomodlit k Bohorodičce, aby vyhnala Putina.

Hodina patriarchy

To přesně udělala dívčí punková skupina Pussy Riot letos koncem února. Před oltářem hlavního svatostánku ruských pravoslavných věřících předvedla provokativní „modlitbu“ žádající Pannu Marii o boží zásah proti premiéru Putinovi a upozorňující na to, že hlava ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill věří víc v Putina než v Boha. Za toto partyzánské vystoupení tři členky punkové formace – Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová – sedí už třetí měsíc ve vazbě. S nápadem zopakovat jejich punkový happening nyní přišel aktivista Roman Dobrochotov. Ale nosiči korouhví účastníky modlitby „Bohorodičko, vyžeň Putina“do chrámu nevpustili.

Pravoslavní aktivisté na tomto místě byli i předminulou neděli, kdy se zde konala veřejná modlitba na obranu víry a církve. Spolu s asi padesáti tisíci lidmi se modlili před obřími obrazovkami, ze kterých patriarcha Kirill mluvil o nebezpečí „proticírkevních nálad ve společnosti“. Kirill se v posledních týdnech dostal do nepříjemné situace: tak dlouho popíral svou vášeň pro drahé hodinky, až jej fotografie odhaleného zápěstí na webu usvědčila nejen ze záliby v luxusu, ale i z umění lhát.

Patriarcha osobně vidí původ těchto „mediálních útoků na svou osobu“ v únorovém vystoupení Pussy Riot v chrámu Krista Spasitele. Od té chvíle se podle něj církev ocitá v ohrožení nájezdem neznabohů. Proto se rozhodl mobilizovat věřící po celé zemi. „Za to, co provedly před oltářem, si těch sedm let zaslouží,“ říká jedna z účastnic Kirillova modlitebního shromáždění, mladá moskevská manažerka Ksenia Zajijuljevová (29). A stejný pohled na hrozící trest vykázalo v posledních průzkumech veřejného mínění 47 procent Rusů.

Ačkoli opozičně naladěné kruhy ruské společnosti vazbu uvalenou na členky Pussy Riot okamžitě odsoudily, s pohledem na jejich akci je to složitější. Řada z těch, kdo se dnes v Rusku dívek zastávají proti kriminálu, považuje jejich happening před oltářem za „zbytečnou provokaci“. Nicméně s prodlužujícím se pobytem umělkyň za mřížemi se debata posunuje. „Proč se s nimi zachází jako s vrahy, když kolikrát vrazi jsou u nás souzeni na svobodě? To není jenom tak,“ vznáší nad celým případem otazníky uznávaný hudební kritik Artěmij Trojickij. „Je zcela jasné, že je to kvůli tomu, že Putin se v jejich písních objevuje ve velmi negativním světle,“ míní Nikolaj Polozov, jeden ze tří advokátů zabývající se případem Pussy Riot. Kvůli uvalení vazby za zcela nejasný a zneužitelný paragraf 213 „výtržnictví“ chystá Polozov spolu se dvěma kolegy na ruskou justici žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.

https://www.youtube.com/watch?v=5bPH7rdeWSE

Nenecháme se zastrašit

Proč tedy v průzkumech veřejného mínění s přísným trestem souhlasí tak vysoký počet lidí? Odpovědí může být fakt, že pro většinového Rusa zůstává hlavním zdrojem informací televize. Státní kanál Rossija 1, dostupný po celé zemi, sleduje bezmála 118 milionů diváků. Minulý týden na něm běžel dokument nazvaný Provokatérky, ve kterém hlas komentátora obviněné punkerky nazýval „rouhačkami, kterým není nic svaté“ a „jejich hlavním cílem je zničit ruský národ“. Jejich performanci srovnával s bolševickým ničením chrámů ve dvacátých letech minulého století. „To, co udělaly tyto hříšnice v naší hlavní svatyni, můžeme nazvat útokem na naši duši i víru,“ říká hlas komentátora v programu vysílaném na státním kanále.

V úplně stejném duchu mluvil patriarcha Kirill při zmiňované masové modlitbě. Fakt, že do propagandy proti Pussy Riot nyní vstoupila i státní televize, podle mnohých nevěstí nic dobrého a zasvěcení to berou jako signál, že dívky nejspíš budou odsouzeny.

Ti, kdo se rozhodli za osvobození Pussy Riot bojovat, se však podobnými signály nenechají odradit. „Když nás nezastraší ani pravoslavní fundamentalisté nebo zatčení, což už se některým z nás stalo, neodradí nás ani agresivní výpady naší televize či tvrdý trest,“ říká Jaroslav Nikitěnko, mluvčí skupiny Pussy Riot a jeden ze zakladatelů stránek bojujících za osvobození uvězněné trojice. „Snažíme se kauzu přenést za hranice Ruska a sázíme na podporu západních politiků,“ prohlašuje Nikitěnko a zmiňuje první úspěch: devět estonských politiků včetně prezidenta Toomase Hendrika Ilvese poslalo Vladimiru Putinovi dopis vyjadřující znepokojení nad případem. Svou podporu Pussy Riot před pár dny vyslovil i německý ombudsman Marcus Lening. Na další se čeká.