Zahraniční události roku 2024: Silicon Valley obrací, Hamás i renomé Izraele v troskách, Ukrajina dál bojuje, Německo v krizi

1. Návrat Donalda Trumpa

V prezidentských volbách ve Spojených státech zvítězil republikán Donald Trump. Staronový prezident porazil kandidátku demokratů Kamalu Harris, která se proti němu postavila v červenci, kdy z kampaně po zmateném výkonu v předvolební debatě odstoupil úřadující prezident Joe Biden. Ten podle průzkumů ztrácel na Donalda Trumpa až pět procent a jeho šance byly minimální. Kamale Harris se během léta podařilo situaci téměř vyrovnat. Kampaň byla dramatická a vyhrocená, na Donalda Trumpa byl dvakrát spáchán atentát, v prvním případě střelec v pensylvánském Butleru kandidáta minul jen o několik milimetrů. Nakonec ale Trump zvítězil poměrně jasně, obdržel o více než dva miliony hlasů více než jeho soupeřka a na rozdíl od svého prvního vítězství v roce 2016 tak získal na svou stranu celkovou většinu amerických voličů. Ve Sboru volitelů získal Trump 312 hlasů volitelů proti 226 hlasům Kamaly Harris. Republikáni ovládli také obě komory amerického Kongresu, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance nastoupí do funkce 20. ledna 2025.

2. Íránská moc se drolí

Posledních dvacet let na Blízkém východě setrvale rostla moc íránské šíitské teokracie, což vyvolávalo velké obavy nejen v Izraeli, ale také v sunnitských monarchiích v čele se Saúdskou Arábií. Írán získal kontrolu nad pásem území, který sahá od Teheránu až k libanonských břehům Středozemního moře, a přesouval po něm zbraně a bojovníky. Rok 2024 přinesl prudký obrat: Írán přišel o klíčové spojence, kterým v existenční nouzi prakticky nijak nepomohl. Hizballáh, nejsilnější nestátní milice světa a donedávna nejsilnější aktér libanonské politiky, při izraelské ofenzivě přišel o většinu vojenské infrastruktury a o velení. Při cíleném útoku byl v Bejrútu zabit i Hasan Nasralláh, který platil za jednoho z nejmocnějších mužů na Blízkém východě. Oslabení této milice mělo dominový efekt v sousední Sýrii. Tamní diktátor Bašár Asad, který se minulých třináct let držel u moci jen s pomocí Hizballáhu, Íránu a Ruska, náhle padl. V roce, kdy k moci nastupuje Donald Trump, je Írán – navíc sužovaný ekonomickou krizí – jen papírovým tygrem.   

3. Ukrajina se dál brání ruskému válci

Ani třetí rok ruské agrese na Ukrajině nepřinesl konec války. Rusové letos setrvale – za cenu enormních lidských ztrát a stále větších ekonomických problémů – postupovali na Donbase. Jeho dvě klíčová města, o která usilují – Kramatorsk a Slavjansk – ale stále nedobyli a nic nenasvědčuje tomu, že by se jim to mohlo v nejbližší době podařit. Rusko také zintenzivnilo ostřelování ukrajinských měst raketami a drony, samo se však potýkalo na bojišti s problémy. Po letní ukrajinské ofenzivě v Kurské oblasti, kdy Ukrajinci zabrali část ruského území, k vytlačení Ukrajinců použili severokorejské vojáky (svými silami to po celé frontě nezvládají). Ukrajinci část Kurské oblasti nadále drží, tohle území mohou mít připravené