V čem se kniha Úsvit všeho mýlí? Jak pravěké ženské kulty narušili obnažení muži z Göbekli Tepe

Jak by asi pravěký člověk reagoval při pohledu na dnešní společnost? Žijeme v rozmanité síti států spjatých globalizovaným kapitalismem. Ale z jakých podmínek a jakými vývojovými etapami jsme dospěli až sem? Učitelé dějepisu mnohdy vyprávějí v hodinách o rovnostářských společenstvích lovců a sběračů a následné zemědělské revoluci, která vedla k usedlému životu, vzniku bohatství i chudoby, byrokracie a soupeřících vládců až k moderním státům. Autoři knihy Úsvit všeho se snaží tento osvícenský příběh o lineárním vývoji lidstva od přirozené jednoduchosti ke komplexním rozvrstveným společnostem nabourat.

Poukazují mimo jiné na to, že naši předci nežili jen v malých kočujících tlupách, ale i v poměrně velkých společnostech a zakládali města ještě před nástupem zemědělství. Ekonomický antropolog David Graeber a archeolog David Wengrow na základě nové interpretace archeologických poznatků polemizují s řadou klasických výkladů dějin a kladou si přitom otázku, jestli tento vývoj opravdu vyústil v nejlepší z možných světů. Co jejich kniha mění na našem porozumění minulosti? Jaké důkazy autoři předkládají? Jak obstojí jejich hypotézy u historiků a archeologů? A jak se do knihy promítá Graeberův aktivismus? Nejen o tom debatovali na Čtení s Respektem v Antikvaritátu Dejvického divadla historik Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy, archeolog Petr Květina z Akademie věd ČR a vědecký novinář Martin Uhlíř z týdeníku Respekt. Úryvek z knihy Úsvit všeho četla Barbara Lukešová. Večerem provází Štěpán Sedláček. Přečtěte si také recenzi knihy: Za nový pravěk