Slibný nádech Radka Johna. Ministr chystá velké změny ve vedení policie
Ministr vnitra má jména kandidátů na policejního prezidenta
Během několika dnů by měl ministr vnitra Radek John dopracovat protikorupční strategii a předložit ji vládě. Podle zdrojů z ministerstva bude strategie stát především na represi. „Pokud nedostane policie nějakého významného úplatkáře do vězení, nebude nám nikdo věřit, že boj proti korupci myslíme vážně,“ říká Jan Kubáček, nový ministrův poradce, který má protikorupční program na starosti.
Podobná prohlášení jsme slyšeli v minulosti už mnohokrát. Bez policie, jejíž vedení nebude couvat před případy vysoce postavených úplatkářů, zůstanou jakákoli slova politiků a expertů jen mlácením prázdné slámy. Podle kuloárních informací chystá ministr ve vedení policie změny, které by tu nebojácnost mohly přinést a proměnit tak slova v činy. Brzdou změn je podle zákulisních informací současný policejní prezident Oldřich Martinů. Ten je považován za jednoho z architektů nynějšího policejního lokajství vůči mocným a jeho odchod je podmínkou úspěšné reformy. Martinů je sice ochoten pozici opustit, rád by ale odešel do nějaké významné funkce v Europolu a Česku se jej zatím nepodařilo do „evropské policie“ prosadit. Přes tento zádrhel prý ministr jméno nového šéfa policie intenzivně hledá.
O kom ministr uvažuje
Jak už bylo řečeno, bez výměny policejního prezidenta a nahrazení velitelů klíčových jednotek odvážnými lidmi se reforma nepovede. Martinů je zatím z poslední řady šéfů, kteří plnili záměry politických nadřízených. Poslední policejní prezident vždy ochotně dokladoval ministrům, jak probíhá vyšetřování případů, o něž měli politici zájem. Nemáme sice žádný důkaz o tom, že by pak rozkazoval podřízeným, který případ zamést pod koberec, ale samotný fakt rozebírání vyšetřovaných zločinů s politikem příliš jiných variant výkladu nepřipouští.
Pokud tedy chce ministr Radek John prosadit, co sliboval před volbami, tedy vyhlásit nesmiřitelný boj s korupcí, musí najít člověka, který bude opakem současného prezidenta. Je logické, že takového najde spíše mimo policii. Není pochyb, že třeba Oldřich Martinů se zasadil o moderní vybavení policie, nová auta, služebny a především počítače. Jenže důležitý je způsob, jak policie posuzuje zločiny. Detektivové se více schovávají za zákony nebo třeba znalecké posudky, než aby je využívali jako zbraň proti zločinům. Když třeba nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká falešně obvinila detektivy z neprofesionálního vyšetřování případu Jiřího Čunka, neslyšeli jsme od prezidenta Martinů ani slovo na jejich obranu. Od nového šéfa bychom měli čekat opak.
Respektu se nyní podařilo získat několik jmen, o nichž vedení vnitra uvažuje jako o možných kandidátech na nástupce generála Martinů, a ta jména vzbuzují naději na změnu. Jedním z favoritů na post je Jan Beroun, o kterém se ovšem mluvilo jako o favoritu už před pěti lety, kdy odcházel Jiří Kolář. Beroun nyní pracuje v rozvědce jako kontaktní důstojník ve Washingtonu, nicméně má za sebou i téměř patnáctiletou policejní kariéru a dlouho a úspěšně šéfoval odboru tzv. nelegálů – policistů, kteří jsou nasazováni v přestrojení do zločineckého prostředí. Jeho znalosti zločineckého prostředí i fíglů, jež zločinci používají, by mohly být pro proměnu policie zásadní.
Zajímavá je informace, že vedení ministerstva uvažuje, že by post šéfa policie nabídlo státnímu zástupci Josefu Štěpinovi, muži, který se proslavil jako žalobce v kauze Berdychova gangu a měl hlavní zásluhu na dopadení a odsouzení vysokých policejních důstojníků, kteří s gangem spolupracovali. Uvažuje se také o náměstkovi Martinů Ivanu Bílkovi, jenž si prý získal respekt jako šéf pořádkové policie. Kandidátem je také šéf krajské správy ve Zlíně Bedřich Koutný, někdejší disident. Ten byl ve hře už dřív, spíše ale jako favorit premiéra Petra Nečase a ministr John jej odmítal – podle kuloárních informací však v posledních dnech svůj názor změnil. Vedení rezortu prý zvažuje i šéfa krajské policejní správy v Ostravě Tomáše Tuhého. Nikdo ze jmenovaných ale zatím oficiálně nabídku nedostal. A samozřejmě se tím pádem nechce vyjadřovat k otázce, jak by si poradil s korupcí a jak by motivoval protikorupční jednotku, která si vydobyla pověst, že spíš než potírání korupce se věnuje jejímu zakrývání.
Jak dostat korupčníky za mříže
Vzhledem k uvedeným kandidátům tedy existuje naděje, že policii povede schopný člověk, který dokáže přeměnit teorii o nutné represi v praxi. „I ministr si uvědomuje, že například protikorupční policie se nemůže prokázat usvědčením pachatelů v mediálně sledovaných případech,“ říká Jan Kubáček. Politolog se domnívá, že policie nedokáže využít dostupné cesty paragrafů, jež by mohly korupčníky usvědčit. „Nový policejní prezident bude klíčový, policie je hierarchický systém, a když on dá impulz ke správnému řešení korupce, změní se i ten formalistický přístup. Vláda dává boji s korupcí zelenou, a jestli bude policie nadále alibistická, tak nám bude jakákoli strategie vlastně k ničemu,“ dodává Kubáček.
Připomeňme si, o čem politolog Kubáček vlastně mluví. Protikorupční policie se letos zabývá či zabývala několika klíčovými kauzami, které vedou do nejvyšších politických a úřednických pater. Jsou to případy, jejichž vyšetření by veřejnosti mohlo jasně ilustrovat, jak korupce v Česku funguje, a zároveň by mohlo skutečně vyvolat tolik žádanou obavu z dopadení. Novináři dokázali letos vypátrat a protikorupční policii prakticky na stříbrném podnosu předložit několik případů, kde je korupční chování zřejmé nebo skoro prokázané. Například kauzu nákupu obrněnců Pandur či transportních letounů CASA. MF Dnes zdokumentovala jednání bývalého náměstka ministerstva obrany Jaroslava Kopřivy o pořízení minometů pro armádu, kde Kopřiva hovoří o úplatcích i způsobu, jak je kamuflovaně vyplatit. Je tu případ půlmiliardové soutěže o dodávku počítačové technologie pro Český statistický úřad, kde o korupci svědčil jeden z účastníků soutěže. Nic z toho policie zatím neobjasnila. Proč? V čem je chyba? Jak si detektivové v pátrání stojí?
Odpovědi jsme nedostali ani od šéfa protikorupční policie, ani od policejního prezidenta, ani od ministra Johna. Což může být samo o sobě vysvětlením. Zdejší policie pod blahovolným dohledem politické reprezentace mlčí ke svým výkonům tak vytrvale a hluboce, že se úplně vymkla jakékoli veřejné kontrole. Za uplynulých deset let jsme od mužů zákona s poukazem na „nutnost nenarušit vyšetřování“ neslyšeli ani vysvětlení, jak se vlastně rozkrývaly klíčové neúspěšně uzavřené kauzy a jaká náprava před budoucím nezdarem z toho vyplývá.
„Policie by měla aspoň rámcově informovat veřejnost a ani ministr, ani policejní prezident by se neměli uzavírat,“ říká slibně nový rádce Kubáček. „Oba musí tlačit na to, aby byly konečně případy dovedeny do konce, abychom slyšeli, co policisté potřebují, aby to příště dopadlo lépe. Logicky vzato, potom se ani jeden z nich nebude muset bát zvednout telefon.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].