Harpagonové v srdci Evropy

Zní to už sice jako otřepaná fráze, ale není možné ji nezopakovat: v zemích NATO i Evropské unie panuje obecná shoda, že má-li být válka proti terorismu korunována opravdovým úspěchem, není možné omezit ji pouze na vojenské operace. Nedílnou součástí se musí stát také dlouhodobá a hlavně smysluplná pomoc zemím, kde vládne chaos a chudoba. Je tedy s podivem, že ač se k takovým myšlenkám česká vláda verbálně hlásí, rozhodla se pro tento rok radikálně seškrtat částku určenou na rozvojovou pomoc chudým zemím (i bez toho patřilo Česko po celou dobu svého členství v OECD – Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – ke státům, které na tento účel přispívaly nejméně). Navíc ještě takovým způsobem, že podstatná část z nevelkého množství prostředků byla vynakládána naprosto neefektivně.

Pomozte si sami

Je smutnou skutečností, že částka uvolňovaná Českou republikou na dlouhodobou rozvojovou pomoc se snižuje každoročně. OSN rozvinutým zemím doporučuje přispívat na tento účel alespoň 0,7 % jejich HDP. Reálně ale státy sdružené v OECD vynakládají v průměru sotva polovinu, tedy jen něco přes 0,3 % svého HDP. Samozřejmě zatím není realistické čekat, že se budeme blížit částkám, které poskytují skandinávské země, jež patří tradičně mezi silné dárce, zároveň bychom snad ale nemuseli stát v jedné řadě s Rumunskem a Bulharskem. I nejméně blahobytné země EU Portugalsko a Řecko, od kterých dnes ve svém bohatství nejsme nijak zvlášť vzdáleni, na…