S Trumpovými cly přijde i špinavá korupční záplava

Ta otočka se slavila po celém světě. I když trval na tom, že ze svých cel neustoupí, a každého, kdo ho k tomu nabádal, označoval za „PANIKOVCE (nová strana složená ze Slabochů a Hlupáků!)“, prezident Trump otočil kormidlo a na 90 dní pozastavil svá vysoká reciproční cla – s výjimkou Číny, s jinými zeměmi mezitím vyjednává obchodní dohody.

Úlevné vydechnutí však může být předčasné. Zaprvé, americká cla jsou i teď, podle jedné metriky Yale Budget Lab, stále na více než stoletém maximu. To Američany vyjde draho. Ještě důležitější je, že tato vyjednávání o clech se nevyhnutelně promění v kaskádu korupce. Americká ekonomika byla největší volný trh na světě. Mění se v ukázkový příklad klientelismu a bratříčkování.

Tržní ekonomika funguje nejlépe, když se musí pohybovat v nějakých omezeních, ale ona omezení jsou jasná, spravedlivá a platí pro všechny. Čím složitější jsou daně, pravidla a regulace, tím větší je neefektivita – jak ukazuje jedna studie za druhou ze všech možných zemí, od Indie přes Nigérii až po Maroko. Ještě důležitější však je, že čím větší je složitost, tím rozsáhlejší je korupce. Se cly přicházejí i celní výjimky. Ty jsou často udělovány konkrétním odvětvím, společnostem, dokonce i výrobkům. V letech 2018 a 2019 vyhlásila Trumpova administrativa celou škálu cel, včetně 25 procent na ocel, a také program výjimek. Obdržela tehdy kolem půl milionu žádostí.

Když tento týden dostal Trump otázku, jak bude o těchto výjimkách rozhodovat, odpověděl: „instinktivně“. Různé studie ukazují, že instinkty obvykle politikům velí zvýhodňovat své přispěvatele, což podporuje všudypřítomnou korupci. Pro cla to platilo po většinu americké historie, dokud prezident Franklin D. Roosevelt tento systém nezměnil a postupem času – slovy Paula Krugmana – „se celní politika změnila z pověstně špinavé na pozoruhodně čistou“.