Jedno se spisovatelce a překladatelce Pavle Horákové upřít nedá. Každý její dosavadní román pro dospělé publikum je námětově docela jiný (předtím se prosadila jako autorka dětské detektivní trilogie o Hrobařících).
Próza Teorie podivnosti (2018) byla situována do současné Prahy, hlavní hrdinka pracovala v přízračném Ústavu mezioborových studií člověka, vypravěčka nešetřila komentáři na adresu doby a společnosti a příběh vyústil do zvláštního sci-fi konce. Srdce Evropy (2021) sestávalo ze dvou linií: v jedné se mladá učitelka Anežka vydává v roce 2020 do Vídně, aby zjistila podrobnosti o ženě ze Slovácka Kateřině, jež do rakouské metropole odcestovala v roce 1912 za živobytím; druhou linii tvoří memoárové zápisky oné Kateřiny.
V novince Okno na západ se Horáková obrací do druhé půle osmdesátých let. V ich-formě na tu dobu vzpomíná v Bruselu žijící David, který navštíví byt na pražském sídlišti Bohnice, kde vyrůstal. A zrovna v době jeho návštěvy se ozve někdejší spolužačka ze třídy na základní škole Marta – o ní autorka vypráví v er-formě a opět se tu tedy střídají dvě linie.
Tohle si nevymyslíš
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
