Na návštěvě v nejdůležitější firmě světa, jejíž jméno jste nikdy neslyšeli…

Že Evropa technologicky zaostává, je fakt. Mezi největší digitální koncerny na světě pronikne jediný evropský, německý SAP. Na poli umělé inteligence jen přihlížíme soupeření Číny a USA. Nejmodernější čipy se produkují na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Ale paradoxně by všechen ten digitální pokrok neexistoval bez přístroje, který se vyrábí ve 45tisícovém městečku Veldhoven na jihovýchodě Nizozemska.  

„Posledních pět let by vypadalo jinak. Nedošlo by k takovému posunu umělé inteligence a chytré telefony by nebyly tak výkonné,“ říká Marc Assinck na otázku, jak by svět vypadal bez „litografických přístrojů“ používajících extrémní ultrafialové světlo (EUV). Umožňují masovou výrobu nejlepších čipů současnosti a na celém světě je vytváří jediná firma: zdejší podnik jménem ASML, pro jehož mediální oddělení Assinck pracuje. Stroj je tak zásadní, že po nátlaku americké vlády nesmí být od roku 2019 vyvážen do Číny. Cílem je přibrzdit technologický rozvoj v rodící se autoritářské velmoci. Znalci jej označují za „nejkomplikovanější stroj, jaký lidstvo vyrobilo“ a je trochu záhadou, že se to povedlo zrovna – a pouze – v zaostávající Evropě. 

Nikdo nemá nákres 

Slovo „výroba“ je ale poněkud zavádějící. V obří továrně ASML ve Veldhovenu se totiž nic nevyrábí. „Jsme architekti a stavitelé přístroje. Vymýšlíme jeho nákres a sestavujeme jeho součásti, které nám ale dodávají jiné firmy,“ říká Marc Assinck, který v ASML v různých odděleních pracuje od roku 2000. Tehdy měla firma necelé dva tisíce zaměstnanců, dnes jejich počet překročil 40 tisíc. Litografické stroje jsou sestavené ze součástek, které do Veldhovenu posílá asi tisíc jiných podniků, nejčastěji evropských. 

Zhruba 40 procent z celkem 16 miliard eur, které firma vloni vydala na nákup součástek pro starší i novou generaci strojů, zaplatila nizozemským podnikům. Dalších 40 procent směřovalo do jiných evropských zemí, na americké a asijské dodavatele připadla dohromady zhruba pětina. Nejdůležitější a nejcennější součástkou je optika od německé firmy Zeiss, která jako jediná na světě dokáže nabídnout požadované vlastnosti. Také ona má spoustu dodavatelů velmi specifických součástek, například skla pro čočku či komplexní systém zrcadel. 

ASML tedy v trezoru nemá nic jako „recept na becherovku“, podle kterého by dokázala svůj produkt vyrobit. Například firmě Zeiss jen řekne, jaké optické vlastnosti, velikost, cenu a výrobní kapacitu vyžaduje další generace strojů. Design optiky je poté vyvíjen společně, ale ASML neví, jak přesně inženýři Zeissu k požadovanému výsledku dospějí. A podobně by Zeiss podle Assincka sám neuměl vyrobit sklo, které dostává od svých dodavatelů. 

„Vlastníkem stroje je de facto celý ekosystém dodavatelských firem. Každá je majitelkou dílku do celkového puzzle,“ říká Marc Assinck během prohlídky klíčových součástek litografického stroje. „Vznikla zdravá vzájemná závislost, díky níž se k sobě musíme chovat jako skuteční partneři. Je to jako manželství.“

Tento systém organicky roste od roku 1984, kdy firma z Veldhovenu vznikla coby malý společný podnik nizozemských koncernů ASM a vynálezce audiokazet a cédéček Philips, který až do počátku devadesátých let sídlil v nedalekém Eindhovenu. Například optiku odebírá od Zeissu od samého počátku. Správa sítě dodavatelů je téměř tak důležitá a složitá jako samotný stroj: všechny zmíněné firmy (je jich dohromady tisícovka) musí své části dodat v požadovaném čase, ceně a kvalitě. O správu této pavučiny a včasné rozpoznání případných rizik se v ASML starají skoro dva tisíce zaměstnanců. V případě potřeby dokážou dodavateli včas pomoci s řešením logistických, technických nebo nákladových potíží.