Způsob, jakým se v únoru 1948 stalo Československo součástí „sovětského“ ruského impéria, nás dodnes mate a znepokojuje. Na rozdíl od našich sousedů pád do Ruska neprobíhal za asistence okupačních jednotek. Na rozdíl od našich sousedů měli komunisté, iniciátoři a vykonavatelé zapojení do „tábora míru a socialismu“, velkou a zcela spontánní podporu ve veřejnosti a po dlouhých dvacet let dokázali zemi ovládat v podstatě vlastními silami. Proč se česká společnost nechala tak snadno zotročit?
Podivná ideologie
Říká se, že Češi si ruskou porobu zvolili dobrovolně. To není přesné - neměli totiž v tu chvíli jasnou představu o tom, že se stávají ruskou kolonií, ani o povaze prostředí, do něhož vstupují (modernizované samoděržaví). Snili o oplodnění demokracie socialismem a o konvergenci Západu a Východu. Bylo by tedy lépe mluvit o tom, že se nechali potupně napálit: dalekosáhlé selhání českých intelekutálních elit vyústilo do úplné dezorientace české veřejnosti.
Je pravda, že středoevropský region byl zhruba od roku 1933 krajně nehostinnou krajinou a Československo se octlo na velmi dlouhou dobu ve svízelné situaci. To je konstatování, ale žádné alibi. Aby česká společnost byla schopna klesnout tak hluboko jako v roce 1948, musela být nějak „předzpracována“. Nemoc napadá jen oslabený organismus.
Už dávno před rokem 1948 jsme ztratili schopnost kritického sebenáhledu. Katastrofické události v druhé polovině třicátých let se české veřejnosti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu