Tak tedy Skalický

Rozhodnutí víkendové konference ODA zvolit do čela strany Jiřího Skalického je tím nejlepším možným ze všech nabízejících se špatných řešení. Rozhodně to ale není krok, který by nějak zásadně zvětšoval šance ODA přežít případné předčasné volby. K tomu, aby aliance dokázala během příštích týdnů a měsíců zvrátit hrozivý propad voličské podpory, by se musel stát malý zázrak. Jinak řečeno, strana by se musela sjednotit. A to - i vzhledem k sestavě nově zvoleného vedení - nevypadá v současné politické situaci příliš reálně.

Hodný muž

Atmosféru mimořádné brněnské konference ODA poznamenal jak dlouhotrvající vnitrostranický boj umocněný nejnovějším poklesem volebních preferencí (podle posledních dat by aliance nezískala ani pět procent hlasů a musela by opustit parlament), tak zhroucení Klausovy vlády. Tentokrát toho tedy bylo na jednu rozhádanou stranu opravdu hodně. V situaci, kdy odstupující předseda Žantovský ve svém projevu otevřeně zaútočil na ostatní členy stranického vedení, by se dalo dokonce označit za úspěch už to, že členové aliance vůbec dokázali konferenci normálně absolvovat a zvolit nového šéfa strany.

Před Jiřím Skalickým nyní ovšem leží vpravdě sisyfovský úkol. Nejenže do nejvyššího stranického křesla nastupuje ve chvíli, kdy se rozpadla koaliční vláda a kdy jeho straně dlouhodobě hrozí rozkol a zánik. To nejpodstatnější je, že tak činí de facto z donucení. Jakkoliv je totiž Skalický po krachu Michaela Žantovského pro ODA jediným…