Ovládne český stát atmosféra druhé republiky?

Několik posledních měsíců patří k oblíbenému tématu českých médií kritika poměrů na Slovensku. Díky syrové upřímnosti, s jakou se dnes nad Dunajem oficiálně „dělá politika“, je to vděčný a nepříliš složitý námět. Od útoků premiéra Mečiara na nepohodlný tisk a opozici přes naduté tlachy národně orientovaných poslanců až po zvolna se šířící strach mezi „jinak smýšlejícími“ občany – o tom všem jsme informováni rychle a přesně. Není to samozřejmě od věci – Bratislava je příliš blízko na to, abychom mlčky přehlíželi nebezpečné výstřelky tamějších mocných. Co zaráží, je fakt, že kritickou pozornost k chování slovenské elity nedoprovází snaha stejně kriticky vážit chování elity české. Přitom zvlášť v poslední době jde o téma přinejmenším stejně zábavné.

Všechno je dovoleno

Když před čtrnácti dny skupina namol opilých českých poslanců hajlovala přímo ve Federálním shromáždění, nepovažovali to jejich kolegové za nic neobvyklého. Zákonodárný sbor nevzrušilo ani to, že jeden z jeho členů nožem napadl novináře. Šéf Liberálně sociální unie František Trnka dokonce útočníka (mimochodem člena své strany) pochválil jako „dobrého vlastence“. Nic neilustruje pád tuzemských společenských norem lépe než tato přízračná parlamentní scéna a lhostejnost, která po ní následovala. Ale příkladů odpudivé trapnosti je na veřejné scéně mnohem víc. Monstra jako vystřižená z atmosféry druhé (pomnichovské) republiky se hlásí o slovo s nepřehlédnutelným důrazem. „My se na rozdíl od levicového…