Zrušení prvního kola voleb je historické vítězství za cenu obrovské oběti

Rumunsko se v posledních týdnech objevuje na titulních stranách světových médií – nejdříve liberální část evropské společnosti šokovalo naprosto nečekané vítězství nezávislého ultranacionalistického politika Călina Georgesca v prvním kole prezidentských voleb. Průzkumy mu totiž před hlasováním dávaly skoro nulovou šanci na postup, ale nakonec získal 23 procent hlasů. Pár dní poté končící rumunský prezident Klaus Iohannis odtajnil informace tamní zpravodajské služby, že za obrovským úspěchem Georgesca stojí cílená a placená tiktoková kampaň. Sám kandidát tvrdil, že za reklamu na sítích nevydal žádné peníze – podle tajné služby ji ale zaplatil (nejméně milion eur) někdo jiný, s největší pravděpodobností státní aktér. Minulý týden pak rumunský ústavní soud zrušil první kolo voleb právě kvůli podezření z manipulace. „Lidi oslovila především jeho protisystémová rétorika. Poselství, že bude prezidentem, který nebude zastupovat politický establishment, ale obyčejné lidi," vysvětluje Rufin Zamfir, rumunský analytik z organizace Global Focus, který se zabývá zejména ruským vlivem a radikalismem.

Jak byste na základě toho, co se stalo, popsal současný stav demokracie v Rumunsku?

První kolo prezidentských voleb letos jasně ukázalo, v jakém stavu naše demokracie je. A v současnosti na tom není vůbec dobře. Nemyslím si, že bychom sklouzávali do autokracie nebo do neliberální demokracie, kterou prosazuje Viktor Orbán v Maďarsku. Tam nesměřujeme. Nějakým způsobem jsme se za pět minut dvanáct probrali. Je ale jasné, že demokracie v naší zemi zažívá úpadek. A ten nezačal v posledních týdnech ani během volebního dne, ani krátce před ním – je to proces, který pozorujeme už mnoho let. A je to důsledek ignorance našich politiků, jejich nezájmu budovat ve společnosti zdravé mechanismy. Chybí transparentní vysvětlování toho, co demokracie znamená, co představuje liberální typ demokracie, jaká práva a povinnosti přináší členství v Evropské unii. Politici nevysvětlují dostatečně tyto mechanismy voličům. Stejně tak se nezaměřují na jejich potřeby a nejsou ochotni řešit jejich skutečné problémy. To bohužel bylo vždy pro naše politické představitele druhořadé. 

Jak by měla vypadat změna tohoto stavu?

Za nejdůležitější považuji především to, aby politici začali před voliče předstupovat s transparentní, otevřenou agendou. To je první nezbytný krok. Dalším klíčovým bodem je návrat ke skutečně nezávislým institucím, zejména těm, které mají za úkol chránit demokracii. Mám na mysli například ústavní soud nebo zpravodajské služby. Tyto instituce musí být skutečně kompetentní a oproštěné od politické kontroly. Musí také samy posílit vlastní nezávislost a začít naplňovat své zákonné mandáty.  

Copak tyto instituce v Rumunsku nejsou dostatečně nezávislé?

Politický vliv na ústavní soud je v rumunské intelektuální sféře široce znám a diskutován. Soudci jsou jmenováni politicky, někteří z nich mají za sebou politickou činnost. Také zpravodajské služby mají své nejvyšší vedení – ředitele – jmenovány politicky. Nemluvě o přímé kontrole, kterou nad nimi vykonává vládnoucí strana či strany prostřednictvím parlamentní kontrolní komise. Někdy – jako je tomu nyní a bylo tomu tak i během dvou mandátů prezidenta Traiana Băsescu – kontroluje prezident zpravodajskou komunitu prostřednictvím Nejvyšší rady národní obrany; to je instituce, které prezident předsedá. 

Jak se to projevilo v prezidentských volbách?

Podívejme se na situaci kolem kandidatury Călina Georgesca. Hrozba, že by se tento krajně pravicový kandidát mohl stát prezidentem, nebyla pro zpravodajské služby rozhodně neznámá. Samozřejmě nemám přímé důkazy, ale jsem přesvědčen, že tyto instituce měly všechny potřebné informace, aby o vzestupu Georgesca včas věděly včetně toho, jakou hrozbu představuje. Jsem si naprosto jistý, že tyto služby informovaly příslušné činitele v zemi. Domnívám se ale, že tyto informace naše politické elity ignorovaly. V takových případech je však třeba reagovat okamžitě a důrazně. 

Jak konkrétně?

Uplatněním práva. Pokud politik nebo politická strana skrytě provádějí nezákonné kroky s cílem ovlivnit nebo manipulovat hlasování ve svůj prospěch, pak se předpokládá, že právní instituce v zemi zasáhnou a odepřou tomuto politikovi nebo politické straně právo kandidovat ve volbách. A také že zahájí právní vyšetřování těchto nezákonných kroků. Přibližně stejně, jak tomu bylo v případě europoslankyně Diany Șoșoacy, další kandidátky, které účast ve volbách ústavní soud zakázal – a to proto, že její politika má protidemokratický a proruský ráz.  

Vše nasvědčuje tomu, že za vměšováním do volebního procesu zejména přes TikTok stojí Rusko. Podle zprávy tajné služby Rumunsko registrovalo i hackerské útoky, které prokazatelně přicházely z Ruska. Zmínil jste, že vláda měla informace o rostoucí popularitě Georgesca na TikToku i o možnosti, že by mohl ve volbách uspět daleko lépe, než předpokládaly průzkumy. Ale přímo o hrozbě zapojení cizího státu do voleb vaše vláda dopředu nevěděla?

Zapojení zahraničního aktéra, jiného státu, do rumunských voleb podle mého názoru politické elity překvapilo. Způsoby, jimiž byla Georgescova volební kampaň vedena, tedy rozsáhlé využívání TikToku, skupiny na Telegramu a organizace celé kampaně skrze tyto kanály, pravděpodobně nebyly dostatečně prošetřeny, dokonce ani zpravodajskou komunitou. Respektive nedomnívám se, že ignorovaly ruský záměr zasahovat do volebního procesu v Rumunsku, spíše konkrétní metody, jakými to bylo provedeno. Když ale všude kolem sebe vidíte přítomnost Ruska, kdy některé z volebních sdělení jsou doslova kopiemi narativů Kremlu a kdy je jasné, že existuje myšlenková shoda mezi domácími politiky a Ruskem, a i tehdy to ignorujete, pak toto váhání nedokážu vysvětlit.