Ohledně dodávek zbraní Ukrajině nemůžeme vinit jen politiky, ale i sami sebe

Nejtěžší boje mezi Ruskem a Ukrajinou probíhají už několik dní v Severodoněcku, dříve stotisícovém městě na Donbase. Rusové získali jeho část, ale experti se neshodnou, jestli to je i průlom v celé invazi.  „Není. Celkový trend války je, že v ní má navrch Ukrajina,“ nabízí jeden z možných pohledů analytik z think tanku Evropské hodnoty Martin Svárovský.

Proč si to myslíte?

Rusko Ukrajinu nedobylo, nezískalo Kyjev nebo Charkov. Myslím, že Ukrajina má celkově převahu i na Donbase, kde je Severodoněck.  Rusko soustředilo v poslední době u tohoto města velkou vojenskou sílu a má to řadu důvodů. Jedním z nich je, že velkou slabinou ruské armády je logistika. Severodoněck je místo, kam mají Rusové nejkratší zásobovací trasy z vlastního území. Tuhle výhodu už nikde jinde mít nebudou.

Kdo tedy momentálně v Severodoněcku vyhrává?

Situace v městě samotném je nepřehledná, přicházejí rozporuplné zprávy. Jisté je, že Rusové chtějí dobýt alespoň nějaký kus Ukrajiny, protože i ti nejzaslepenější obyvatelé Ruska začínají mít divný pocit, že operace nemá žádné viditelné úspěchy. Kdyby Moskva nakonec Severodoněck získala, mohla by to propagandisticky využít a prezentovat. Šlo by však spíš o informační operaci než o posun ve válce. Strategický význam město nemá.

Jakou taktiku v bitvě o Severodoněck volí obě strany?

Je to kombinace dělostřeleckých přestřelek a boje uvnitř města. Nicméně Ukrajina dělostřelectvo používá jinak než Rusové - ti střílejí po všem, nevadí jim srovnávat města se zemí. Ukrajinci si vybírají konkrétní cíle, v Severodoněcku jsou stále ukrajinští obyvatelé, nechtějí je zabíjet. A nechtějí taky ničit infrastrukturu. Ukrajinci střílí z nedalekého Lysyčansku, který je položen o sto metrů výše. Mohli by mít větší dělostřeleckou převahu, ale právě možné civilní ztráty vedou politické i vojenské velení k obezřetnosti.

Část vojenských expertů říká, že Ukrajina nyní potřebuje především raketové systémy s delším doletem, aby mohla útočit i na týl ruské armády. Jsou tedy raketomety to, co bude mít vliv na další průběh války?

Raketomety a dělostřelecké systémy budou velmi důležité, o tom není pochyb. Ukrajina jich získává víc, přicházejí norské, kanadské a francouzské houfnice, příští týden budou dovezeny jedny z nejlepších německých děl PzH 2000. Dokonce je tam i efektivní raketový systém M 270, o němž se říkalo, že ho Američané neposkytnou. A Ukrajinci jsou mezitím zaškolováni v různých zemích včetně Francie. Prezident Emanuel Macron na politické úrovni volí k Moskvě shovívavý tón, ale realita je komplikovanější, ne všechna pomoc Ukrajině je vidět. Bylo by logicky lepší, kdyby dodávky těchto zbraní ještě rostly, ale problém vidím spíše jinde.

Kde?

Hrozí nedostatek munice. Na Západě nikdo netušil, že jí bude potřeba tolik. Na Ukrajině se jí spotřebovává obrovské množství, potřeba jsou přesné střely naváděné GPS, které zasáhnou pozice nepřítele. Západní munice do raketometů a houfnic tak není dostatečné množství, musí se víc vyrábět, sklady jsou už dost prázdné. Není to novinka, po čtyřech dnech se něco podobného stalo Britům a Francouzům nad Libyí v roce 2011.

Je v dodávkách zbraní ze Západu nějaká koordinace?

Příliš ne, jednotlivé země se hodně rozhodují samy za sebe, jejich vedení vždy bere ohledy na domácí vnitropolitickou situaci. Vidět je to v USA, kde mají před průběžnými volbami do Kongresu.  Pozornost se víc obrací k domácím tématům, někteří politici nebo úředníci dodávky brzdí. Prezident Joe Biden si není úplně jistý, co se mu vyplatí, a co ne.

Stačily by raketomety a houfnice s dostatkem munice Ukrajině k vytlačení Ruska z oblastí, které okupuje?

Ne zcela. Ukrajinci se roky cvičili na guerillovou válku - a ta bude hodně potřeba. Především na jihu země u Černého moře: někde už Rusové jsou a rádi by ho získali celý. Je vidět, že Ukrajinci se tam aktivizují, a očekávám, že velká část země tady bude hořet.

V jakém smyslu?

Ukrajinci začali podnikat různé diverzní akce, v místě operují speciální jednotky a je vidět místní odpor. Na mapách to vypadá jako velká červená skvrna kontrolovaná Rusy, ale je dost prostupná. Okupační armáda je jen někde a bude proti ní přibývat útoků. Před pár dny Ukrajinci zlikvidovali proruského starostu města Enerhodaru nedaleko Záporoží, kde je jedna z největších ukrajinských jaderných elektráren. Vybouchla také nálož u budovy správního centra Melitopolu, který obsadili Rusové. Další podobné akce se odehrály ve vedlejším Chersonu.

Diverzní akce ale Rusy asi nevytlačí…

Bude to vázat jejich síly, nebudou je moct poslat na Donbas. Jeho dobytí přitom opakovaně označili jako jednu ze svých priorit. Rusové se stále potýkají s nedostatkem vojáků a nevědí, kam své síly dříve vrhnout, jestli na Donbas, nebo na jih, kde jim bude hořet půda pod nohama. V druhé světové válce byly nasazeny miliony vojáků, na Ukrajině Rusové bojují se sto padesáti tisíci muži. Ovládnout takhle velký prostor s touhle silou dost dobře nejde. Ano, na začátku se mohli zmocnit země, kdyby se jim podařilo rychle svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského a dosadit loutkovou vládu. Ale to nevyšlo, takže dnes sledujeme táhlý konflikt, v němž se jim nedaří tak, jak očekávali.

V Černém moři Rusko blokuje ukrajinské lodi s obilím, hrozí hladomor v řadě zemí světa a následně migrační vlna do Evropy. Ukrajina potopila několik ruských válečných lodí, co se ví o tom, jak se jí to podařilo?

Hlavní potopenou lodí byla Moskva, páteřní křižník černomořské flotily. Zasáhla ho protilodní děla Neptun, která vyrábějí Ukrajinci. Dostřelí na vzdálenost desítek kilometrů. Moskva měla dobrou ochranu, byla ze svých zbraní schopná vytvořit palebnou stěnu - ale zdá se, že Ukrajinci v ní našli škvíru, když k Moskvě zřejmě vyslali drony Bayraktar. Zbraňový systém ruské lodi se soustředil na odvrácení téhle hrozby, mezitím byla vypálena střela Neptun a zasáhla Moskvu.

Má Ukrajina schopnost potápět další ruské lodě?

Mají střely, další jim dodali Britové. Nedostřelí stovky kilometrů, ale stačí jim na to, aby ruské lodě kvůli nim odpluly dál na moře. Problém s vývozem obilí to ovšem neřeší, námořní cesty jsou Rusy blokovány. To otevírá otázku, proč Západ nedodá střely, které by byly ještě efektivnější, protože by doletěly dál. Jak jsem říkal, politici se ohlížejí na domácí veřejné mínění, které se může bát ještě větší konfrontace a války s Ruskem. Říkám to proto, že z jisté neakčnosti nemůžeme vinit jen politiky, ale sami sebe.

Co nakonec rozhodne válku?

Ani jedna z komponent, o nichž jsme mluvili, to sama o sobě neudělá. Nebude stačit víc raketových systému ani více odporu na jihu. Ukrajinci uspějí, jestli bude vše provázané. Ruskou armádu musí přetížit, o to se také budou nepochybně snažit. Budou otevírat útoky na řadě míst, a když Rusko nebude mobilizovat, bude se dostávat do oslabení. Moskvu zasáhnou i sankce: jsou predikce, že od září bude mít jejich ekonomika větší problémy, rubl by se mohl hroutit. Rusko už dnes není schopné útočit - a tímhle vším dohromady by přišli i o schopnost vést válku.

Co by pomohlo naopak Rusku? Kdyby získali Severodoněck, mohli by znovu zaútočit na Kyjev, případně na něj svrhnout atomovou bombu?

Útok na Kyjev není reálný, to by museli mít hodně mužů a schopnost zajistit logistiku pro své útočící jednotky. A užití taktické jaderné zbraně pro tzv. deeskalační úder, což je to, s čím ruská doktrína i strategie počítá, má smysl jedině proti soupeři, který má jaderné zbraně ve svém držení.  Takový úder taktickou jadernou zbraní s mnohem nižší ničivější silou, než mají strategické jaderné zbraně, by byl veden proti vojenským zařízením. Má přimět veřejnost protivníka, aby vyvinul tlak na vlastní politické a vojenské vedení v tom smyslu, že bude lepší s Ruskem vyjednávat než se s ním pouštět do jaderné přestřelky. Jinými slovy užití taktické jaderné zbraně proti bezjaderné Ukrajině nedává smysl.