Víc ryb a luštěnin. Ve školních jídelnách se má vařit zdravěji

Ve školních jídelnách se stravuje skoro 80 procent českých dětí. Hustá síť jídelen – v zemi jich je osm tisíc – dává státu možnost, jak ovlivnit výživu podstatné části dětské populace. Jenže pravidla, kterými se školní kuchařky musejí při vaření pokrmů řídit, vznikla před více než třiceti lety. Od té doby se podstatně proměnila a rozšířila nabídka potravin na trhu, zlepšily se technologie, které mají jídelny k dispozici, a přibyly poznatky o tom, jaké živiny děti potřebují. Stát, konkrétně ministerstva školství a zdravotnictví, se proto rozhodl pravidla pro školní jídelny zmodernizovat. Ale i když se to na první pohled nezdá možné, jejich záměr vzbudil vlnu protestů a politického odsouzení.

Mocný nástroj

Jednou z odbornic na výživu, které ve Státním zdravotním ústavu dostaly změnu za úkol, je lékařka a nutriční epidemioložka Eliška Selinger. „V zahraničí nám naši síť jídelen doslova závidějí,“ říká. Aby se ale tato závist rozšířila ze samotné velikosti sítě i na její náplň, je dle Selinger potřeba, aby jídelny nebyly jen místem, kde je jedno, čím se děti zasytí. „Jídelny jsou neuvěřitelně mocný nástroj veřejného zdraví,“ míní Selinger s tím, že stát by měl tohoto potenciálu více využívat.

Školní jídelníčky se řídí ministerskou vyhláškou o školním stravování, jejíž stěžejní částí je takzvaný spotřební koš. Stanovuje, kolik masa, ryb, luštěnin, mléka, cukrů a dalších základních potravin mají děti v závislosti na věku zkonzumovat v jednom jídle.