Proč má Slovinsko menší rozdíly v odměňování mužů a žen než Česko?

Na konci března roku 2021 jsem si právě kroutila šestý měsíc v teplácích. Během druhé vlny pandemie, která vypukla na podzim 2020, jsme s redakcí Respektu opět přešli do režimu home officu a na dálku jsme pak vyráběli časopis celých osm měsíců. V teplácích a mikině jsem tedy jedno dopoledne usedla k notebooku a přes Google Meet zavolala socioložce Aleně Křížkové do slovinské Lublaně, kde během půlročního studijního pobytu zkoumala rozdíly ve mzdách mužů a žen.

A nakonec to byl jeden z nejzásadnějších rozhovorů, jaký jsem kdy vedla a který vyvolal vcelku velkou pozornost. Aleně Křížkové se totiž podařilo nejen vystihnout podstatu mimořádné zátěže, která na ženy padala během pandemie, ale i to, jaké obecnější trendy krize zvýraznila. Mimo jiné fakt, do jaké míry leží na ženách jak péče veřejná, tak soukromá.

Výzkum, na kterém socioložka pracovala v Lublani, zněl velmi zajímavě mimo jiné proto, že srovnával českou realitou nikoli se Západem, ale se zemí, s níž nás pojí podobná minulost jak z doby před pádem železné opony, tak po listopadu. Navzdory tomu se přitom rozdíly v odměňování mužů a žen dlouhodobě poměrně výrazně liší, přičemž Česko je mezi zeměmi s nejvyšším rozdílem, zatímco Slovinsko na opačném konci žebříčku.

Píšu to vše proto, že letos v březnu vyšel v odborném časopise Social Politics článek, který výsledky výzkumu shrnuje. Křížková, její slovinské kolegyně Aleksandra Kanjuo-Mrčela a Andreja Poje a americký kolega Andrew Penner zkoumali období mezi lety 2002–2015 a kromě zmiňovaného rozdílu v celkovém gender pay gapu (GPG) upozorňují také na to, že zatímco český se drží na zhruba stejné úrovni, ten slovinský se postupně zvětšuje.