Dluh, vyšší daně i omezení výdajů. Tým expertů vypracoval analýzu, kde vzít víc peněz na armádu

Česko loni poprvé od vstupu do NATO skutečně vydalo slibovaná dvě procenta HDP na obranu, ke kterým se jako členská země zavázala.  A stejně jako většina evropských zemí chce do armády dávat stále více peněz. Otázkou zůstává, jak to udělat. Odpovědět se na to ve své analýze snaží bezpečnostní experti a ekonomové z Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. „Dvě procenta HDP jsme na obranu měli dávat v posledních 20 letech, v období míru,“ vysvětlil na prezentaci analýzy jeden z jejích autorů Vojtěch Bahenský z PRCP.  

V současné situaci, kdy se Evropa obává možného konfliktu s Ruskem a USA mohou oslabit své závazky vůči kontinentu, je nutné výdaje navýšit. O výši nárůstu se pravděpodobně rozhodne na červnovém summitu NATO; předpokládá se, že to bude nejméně na tři procenta HDP. Pro český rozpočet něco takového nebude snadné zvlášť v situaci, kdy je česká armáda dlouhodobě podfinancovaná.

Tento vnitřní dluh by se jednoduchým součtem peněz, které jsme měli na obranu vydávat, rovnal sumě 1082 miliard korun. Protože by se část materiálu za dvacet let opotřebovala nebo lidé mezitím odešli z armády, nebude podle autorů studie číslo tak vysoké: dofinancovat bychom podle jejich odhadu měli asi 265 až 362 miliard. I proto by tedy nejprve měly výdaje být ještě vyšší, než požaduje a bude požadovat Severoatlantická aliance.

Co konkrétně by se z vyšších peněz měla aliance financovat, zůstává z části utajené. Členské státy NATO společně připravují konkrétní obranné plány a podle nich se budují kapacity. „Nechceme úplně Rusku říkat, tohle nám nejde, tady je naše slabé místo a tady můžete zaútočit,“ vysvětluje Bahenský.  Ale konkrétně Česko má evidentně  velký nedostatek v infrastruktuře i personálu.