Cargo, můj sen

Až deset procent vozidel nizozemské pobočky přepravní společnosti DHL tvoří jízdní kola. Globálně úspěšná firma se veřejně chlubí tím, že poté, co nahradila 33 svých dodávek nákladními koly, uspoří 430 tisíc eur ročně. Zkušební provoz nákladních kol DHL postupně rozjíždí v dalších zemích Evropy. Ve Vídni byla letos na podzim v rámci stavby nové čtvrti Seestadt Aspern spuštěna automatická stanice, kde si nákladní kolo může vypůjčit po zaplacení registrace ve výši deset eur každý soused. V Praze provozuje šest nákladních kol kurýrní služba Messenger, na cargu se vozí část zboží do sítě kaváren a dílen Bajkazyl, v centru Brna vídáme cyklostánky s kávou.

Někdo v tomto krátkém výčtu vidí trend, který signalizuje vzrůstající zájem o ekologii, jiný jen další bezzubý pokus postavit na nohy alespoň nějakou alternativu všemocným automobilům. Faktem je, že nákladní kola doprovázejí ta klasická od samých počátků cyklistiky. Byla tu s námi vždy, ve své době byla nucena ustoupit do pozadí a dnes se opět vracejí. To, co nakonec určí směr vývoje, nebudou ani kola, ani pedály, ani výhody pohybu lehkých nákladních kol v přetížených centrech měst. Hlavní roli bude hrát – elektromotor. Teprve ten totiž dělá z cargo kol plnokrevnou dopravní alternativu.

Skutečné kolo

Nástup cargo kol v Evropě zatím nelze doložit spolehlivými čísly. Víme třeba, že na rozvinutém dánském trhu se pohybuje zhruba 30 výrobců cargo kol, většina jich je lokálních, a že se pomalu objevuje konkurence z…