Šéf GIBS odchází, Babišovy zájmy zůstávají

Šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín oznámil, že posledního dubna skončí ve funkci šéfa speciálního útvaru, který má na starosti vyšetřování zločinů policistů a několika dalších bezpečnostních složek. Odchod se mezi zasvěcenci čekal, Murín neměl proti premiérovi, který chtěl jeho hlavu, proti státním zástupcům a proti svým evidentním profesním chybám žádnou šanci ustát setrvání ve funkci.

Premiér Babiš podal na šéfa GIBS návrh na kázeňské řízení. Dostupné informace naznačují, že měl docela nabito. Způsob, jak vyšetřovala GIBS některá podezření na zneužití pravomoci policistů, byl podle státních zástupců podivný. Ve vyšetřování bylo prý hodně právních nedostatků, řada věcí byla zřejmě zametena pod koberec – třeba některé případy o úniku informací nebo o zbytečně horlivém zásahu policistů proti civilům. Murína a GIBS kritizoval Ústavní soud za řešení dvou kauz, které se k tomuto soudu dostaly. Sám Murín byl velmi důvodně podezřelý z krytí úniku informací.

Přesto si Andrej Babiš neodpustil faux pas. Místo aby hned na počátku podal – jako nadřízený šéfa GIBS - v tichosti návrh na kázeňské opatření, tlačil na Murína osobně, aby odešel a vyhnul se tak skandálu. Tím premiér v demisi vzbudil velké podezření, že jeho zájem odvolat Murína není úplně čistý. Že mu jde o ovládnutí vlivné bezpečnostní složky a skrze ni o tlak na vyšetřování údajného podvodu na Čapím hnízdě, z něhož je AB spolu s deseti dalšími lidmi obviněn.

Je ovšem téměř vyloučeno, že by se premiéru v demisi skrze post šéfa GIBS podařilo něco na vyšetřování Čapího hnízda změnit. Sice stále probíhá vyšetřování, takže policie je ve hře, ale případ už je tak daleko, že hlavní moc nad ním mají státní zástupci, a na ně GIBS nedosáhne. Veřejně známých důkazů či indicií o podezření, že dotace na Čapí hnízdo byla porušením zákona, je tolik, že státní zástupci nemají jinou možnost, než poslat podle zákona případ před soud. Jeho rozhodnutí se předvídat nedá, ale s odchodem Murína už nijak nesouvisí.

Trestně stíhaný premiér Babiš tlačil na odvolání šéfa GIBS, kterému nevěřil, a proti němuž existuje řada indicií, že je nedůvěryhodný. Tím se věci zamotávají. Babiš už sice nebude umět skrze mocenské páky ovlivnit proces vyšetřování či žalobu v Čapím hnízdě. Ale policie a státní zástupci v tuhle dobu vyšetřují nebo šetří minimálně desítku případů, které se týkají politiků neb jejich stran, nebo dokonce Hradu. A mít politickou kontrolu nad policií nebo žalobci může lákat ke zneužití – minulý ministr vnitra Milan Chovanec by o tomhle přitažlivém kouzlu mohl zřejmě dlouho vyprávět. Metody Andreje Babiše v podnikání jsou podobnými akcemi vyhlášené: tlaky na konkurenta, podřízeného či společníka.

Takže obezřetnost ve výměně šéfa GIBS – složky, která má právní a trestnou moc nad policisty - je na místě. A tedy i obezřetnost nad tím, koho si Andrej Babiš vybere jako Murínova nástupce. V kuloárech padlo několik jmen. Nejčastěji jméno Stanislava Růžičky, někdejšího náměstka ÚOOZ a podřízeného Roberta Šlachty, nyní ředitele správy Nejvyššího státního zastupitelství. Nicméně žádné jméno nechce zatím nikdo komentovat. V práci GIBS je nutné napravovat mnohé. Doufejme tedy, že nový šéf, ať je to kdokoli, půjde tímhle směrem - a že dokáže odolávat možnému politickému a mocenskému tlaku. Ten v každém případě přijde.