Hladovka Tomáše Hradílka končí. Debata, jak porazit zlobu a zášť, nikoli

Rozhodli jsme se převzít odpovědnost za život našeho otce Tomáše Hradílka. Nemůžeme přihlížet jeho smrti. Napsaly děti muže, který se před dvaceti dny rozhodl držet hladovku, jíž chtěl přesvědčit Miloše Zemana, aby upustil od kandidatury na prezidenta.

„Činíme tak s vědomím, že jdeme naprosto proti jeho odhodlání a přání, ale věříme, že kdyby situace byla obráceně, zachoval by se stejně. Způsobem, jejž nehodláme nijak vysvětlovat, se nám podařilo přinutit ho, aby se svěřil do péče lékařů a začal postupně přijímat potravu. Tímto svým rozhodnutím riskujeme, že se od nás táta odvrátí, ale nemáme jiné volby. Nemůžeme zatížit budoucnost svou, svých dětí i lidí, kterým není osud našeho táty lhostejný, jeho obětí,“ píší v prohlášení Simona Hradílková, Kateřina Zukallová a Tomáš Hradílek mladší.

Je to rozhodnutí pro život; je to rozhodnutí proti existenciální volbě položit svůj život za pokus zlomit něco, co se zlomit nedá. Proti volbě přinutit smrtí někoho změnit svou vůli. Možná bychom mohli citovat z povídky Jeana Paula Sartra, kdy umírající hladovkář po sobě nechává napsaný vzkaz, který lze jen obtížně přečíst, a nikdo se nedozví, jestli napsal „jsem sám“, nebo „jsem s vámi“. A nikdo neumí zhodnotit smysl jeho činu.

Tomáš Hradílek, disident z doby totality, signatář a mluvčí Charty 77, se rozhodl bojovat proti současnému hradnímu marasmu a politickým nechutnostem Miloše Zemana způsobem, který mu neschválil vůbec nikdo. Jeho čin měl menší ohlas, než Tomáš Hradílek čekal. Aspoň ve smyslu veřejné podpory.

Nicméně jeho rozhodnutí vzbudilo debatu, jak bojovat proti politice, která může jít proti zájmu této země. Proti politice, která na veřejném shromáždění, na němž se byl Tomáš Hradílek zeptat prezidenta, co na jeho rozhodnutí říká a jestli jej ovlivní, použila moc zřejmě nezákonnou policejní sílu proti pokojné demonstraci – a proti písni, která je ilustrací jisté vzpoury proti někdejší okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vedené Kremlem, k němuž má Miloš Zeman tak blízko.

Rozhodnutí dětí Tomáše Hradílka je na místě, ale hladovka Tomáše Hradílka určitě zanechá stopy v debatě, jak dál v době, kdy se zdá, že nebývalé síly nabývá manipulace, dezinformace a lež. A taky zloba a zášť. Tak snad pominou, říká pan Patizon.

Dopis dětí Tomáše Hradílka